Mari Alföldy Knihy

Rámec novely Svíce dohořívají tvoří setkání dvou přátel, absolventů vojenské školy ve Vídni, po více než čtyřiceti letech. Setkání se odehrává v kulisách duchovní atmosféry a skrytého řádu hodnot, které zanikly zároveň s rozpadem Rakouska-Uherska. V dramatu vášně a zrady je řečeno vše podstatné, co kdy bylo vysloveno o přátelství, stáří, lásce, vztahu k životu a ke světu. U Máraiho nestojí na prvním místě dějová zápletka, nýbrž psychologická záhada, protože autor zastává názor, že lidská duše je vlastně nepoznatelná, tudíž vždy tajemná a "selským rozumem" nevysvětlitelná. Tajemství jeho úspěchu však tkví nejen v zajímavosti tématu, nýbrž i v elegantním, plastickém stylu, v úsilí vypovědět právě ty těžko vyjádřitelné stavy lidské duše, a to jako by předurčovalo i vysokou čtivost jeho próz. Novela se setkala s nečekaně velkým úspěchem po celé Evropě, byla přeložena do řady jazyků a vyšla ve statisícových nákladech. Miloš Forman si tuto literární předlohu vybral pro svůj nový film a maďarská filmová verze Máraiho románu se právě promítá v maďarských kinech.... celý text

Jedna z nejkrásnějších novel Sándora Máraie Odkaz Ester (1938) svým laděním, situačním rámcem a tlumeným tónem vyprávění koresponduje s novelou Svíce dohořely (č. Academia, 2001). Také v této próze se setkáváme, snad ještě výrazněji než ve Svících, s psychologickou kresbou jisté morální nadřazenosti, jejíž slabost i nenapodobitelná síla se skrývají právě v tom, že hrdinové se chovají zdánlivě nelogicky, nerozumně, ne-li přímo nespravedlivě, avšak podle skrytého řádu vznešených hodnot, které byly na ústupu již počátkem 20. století a které dnes vnímáme jako vyhynulé. Novela Odkaz Ester je doplněna ještě kratšími novelami Řezník (1924), Jižní vítr (1939) a Osudová láska (1985).