Mieke Westra Knihy

Blanka Stárková charakterizuje v doslovu povídkovou sbírku následovně: Co tyto povídky spojuje, jsou (ty tak těžko postižitelné) kvality Márquezova vypravěčství. Stavba, promyšlený rytmus věty, který nemívá o slabiku méně nebo více, paralelní děje, z nichž jeden záludně probíhá druhému příběhu za zády, návnada vždy a vždy dopředu nastražovaná čtenáři, aby chtěl-musel s autorem běžet dál... A tak se možná příliš nezmýlíme v domněnce, že víc než jeden čtenář bude číst tyto povídky, aniž by potřeboval jejich pointu, jejich rozluštění či hledal jejich přesah, a vstoupí prostě do textu, aby se jím nechal nést, a vždycky znovu z něj vystoupil s touž beznadějnou otázkou: Jak to ten člověk k ďasu dělá?

In 1946, young American physicist Francis P. Bacon is tasked with uncovering the identity of Klingsor, the codename of the scientist who led the nuclear research of the Third Reich. Bacon begins to reconstruct the map of scientific research in Europe before and during the war, interviewing mathematicians and physicists who were key figures in that extraordinary era of discoveries. He finds everyone, from Heisenberg to Schrödinger to Bohr, suspect of having played that role. The ground Bacon treads is treacherous; nothing is as it seems at first glance, and reality appears just as those scientists described it: ambiguous and perpetually open to reinterpretation, immersed in a universe dominated by uncertainty. In Search of Klingsor is an unusual and engaging novel that illustrates the science of the 20th century while captivating the reader with the thrilling pace of a masterful spy story.

Životopisný román o argentinské herečce Evitě Duarte, která se stala pro svou zemi symbolem svobodomyslnosti a spravedlnosti. Prostřednictvím líčení jejího života se čtenář seznámí s poválečnou historií Argentiny, kterou tato žena, manželka argentinského prezidenta Juana Peróna, silně ovlivnila. Její osud se stal inspiračním zdrojem Webberova muzikálu.

Pocos textos en la literatura mexicana de imaginación tienen la belleza y la expresividad de este relato, Aura, en que los procedimientos de la ficción están llevados a sus últimas consecuencias. Las imágenes del sueño alteran la realidad o la realidad se ve contaminada por el sueño. El hecho es que Carlos Fuentes, dueño de todos sus recursos, empleando una nueva, eficaz libertad literaria que revive antiguos mitos e inventa símbolos nuevos, ha dado aliento a una atmósfera de sombras y ecos donde está manifiesto el tema de la verdadera identidad, donde el erotismo es una afirmación invencible de la vida y donde el amor vuelve a unirse, por encima del tiempo, a través del mal y de la muerte. Aura es más que una intensa historia de fantasmas: es una lúcida y alucinada exploración de lo sobrenatural, un encuentro de esa vaga frontera entre la irrealidad y lo tangible, esa zona del arte donde el horror engendra la hermosura.

Die junge libanesische Reederin Warda Bashur hat sich in den Kopf gesetzt, einen geerbten Tramp Steamer von zweifelhafter Seetüchtigkeit als Frachtschiff zu betreiben. Der baskische Kapitän Jon Iturri lässt sich auf das ungewöhnliche Abenteuer ein – überwältigt von der eigentümlichen Schönheit der jungen Frau. Von Zeit zu Zeit kommt sie unvermutet an Bord. Er weiß, dass ihre Liebe dauert, solange der Tramp Steamer über die Meere vagabundieren kann.

Datum 11. září vstoupilo do historie už skoro třicet let před osudným rokem 2001: 11. 9. 1973 došlo v Chile za podpory americké tajné služby CIA k vojenskému puči, který stál životy tisíců lidí a další tisíce donutil k emigraci. Jedním z nich byl i filmový režisér Miguel Littín, který šťastnou náhodou unikl smrti. A své jméno našel na seznamu 5000 Chilanů, kteří se neměli nikdy vrátit. Přesto se roku 1985 rozhodl zemi nejen ilegálně navštívit, ale natočit o Pinochetově diktatuře film. Režisér změnil vlastní totožnost – kromě fyzické podoby i držení těla a přízvuk, v rámci příprav žil s fiktivní manželkou, budoucí spolupracovnicí, v Paříži. Jako „uruguayský obchodník“ přiletěl do země a navázal kontakt se třemi evropskými filmařskými týmy, které měly oficiálně točit mj. o seismické činnosti. Natáčel po celé zemi a materiál ihned odesílal do bezpečí. Po šesti týdnech, kdy se informace o jeho pobytu objevila v novinách, opustil Littín za dramatických okolností Chile podruhé...

A revolutionary army is taking on the failing government and the US Marines, and the cities have become vast garbage-strewn slums. In The Real Life of Alejandro Mayta, Mario Vargas Llosa offers not just a brilliant psychological portrait, but also a searing account of Latin America's political scene.

Hrdinou Márquezova románu je legendární postava latinskoamerického hnutí za nezávislost Simon Bolívar (1783 1830). Politik a generál, který hrál klíčovou roli v boji proti španělské nadvládě, se roku 1819 stal prezidentem Kolumbie, jež tehdy zahrnovala čtyři současné státy, a roku 1821 také prezidentem Peru. Spisovatel v díle zachycuje poslední měsíce jeho života, jeho poslední cestu po řece Magdaleně a smrt v opuštěnosti ve venkovském sídle San Pedro Alejandrino poblíž karibského pobřeží. Spíše než na jeho vojenské a politické úspěchy či neúspěchy se soustředil na vylíčení příběhu muže, který s překvapením zjišťuje, že mu život uniká pod rukama, že zůstává sám a opuštěný tváří v tvář historii. García Márquez tentokrát opustil půdu výlučně "magického" vyprávění a zaměřil se více na fakticitu, jakkoli zachází s vybranými historickými fakty poměrně volně. Charakteristickou márquezovskou imaginaci je možné spatřit ve způsobu uspořádání výsledného obrazu i v psychologických reflexích. Tento postup není v rozporu s reálným historickým pozadím, proto otázka typu "jak to bylo doopravdy?" je bezpředmětná... I zde se objevuje charakteristické téma samoty a přidává se k němu též bloudění v labyrintu světa. Bolívar nám téměř připadá jako další svérázná postava z fiktivního Maconda, nebo jakési autorovo alter ego z dvacátého století....

Neúnavné hledačství Vargase Llosy na poli příběhu se projevuje i v jeho detektivním thrilleru s názvem Kdo zabil Palomina Molera? Příběh o lásce podaný formou grotesky a parodie vzbudil ihned po svém vydání v Peru velký ohlas. Milostný příběh se prolíná s popisem prohnilé společnosti, kterou prorůstá korupce, nedůvěra v justici a armádu. Toto velmi aktuální téma dokázal Mario Vargas Llosa zasadit do příběhu o smrti obyčejného peruánského vojáka. Detektivní příběh Kdo zabil Palomina Molera? je zatím poslední do češtiny přeloženou knihou Vargase Llosy, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2012.

Een blijspelschrijver komt door een amourette met een aankomend actrice in aanraking met de onderwereld.