Mieke Westra Knihy

Známý kolumbijský spisovatel vybral dvanáct povídek, v nichž se skutečné příběhy hrdinů prolínají s autorovou fantazií a naopak.

Životopisný román o argentinské herečce Evitě Duarte, která se stala pro svou zemi symbolem svobodomyslnosti a spravedlnosti. Prostřednictvím líčení jejího života se čtenář seznámí s poválečnou historií Argentiny, kterou tato žena, manželka argentinského prezidenta Juana Peróna, silně ovlivnila. Její osud se stal inspiračním zdrojem Webberova muzikálu.

Op een dag leest Felipe Montero een kleine advertentie in de krant die zozeer voor hem geschreven lijkt dat hij als vanzelf naar het opgegeven adres gaat om zich te presenteren als jonge, accurate historicus met een uitstekende beheersing van het Frans. De stokoude weduwe die hem ontvangt, blijkt er een aantrekkelijk maandsalaris voor over te hebben als juist hij zich zet aan het redigeren van de memoires van haar lang geleden gestorven echtgenoot. Het enige dat Felipe Montero niet bevalt is dat hij voor de duur van zijn werkzaamheden in het donkere huis moet verblijven, vol ratten, katten en kandelabers. Todat de demonische oude vrouw hem voorstelt aan haar jonge huisgenote: Aura. Met de klassiek geworden novelle Aura heeft de Mexicaanse meesterverteller Carlos Fuentes (1928) een huiveringwekkend mooi verhaal geschreven in de atmosfeer van Edgar Allan Poe en Baudelaire.

In so unterschiedlichen Häfen wie dem winterlichen Helsinki und dem karibischen Kingston begegnet Gaviero Maqroll immer wieder demselben Schiff: einem heruntergekommenen Tramp Steamer, ein Frachtschiff, das ohne feste Routen über die Weltmeere schippert. Auf einer Flussfahrt trifft er schließlich auf den ehemaligen Kapitän des Frachters, der ihm eine eigenartige Geschichte erzählt. Von der jungen libanesischen Reederin Warda Bashur, die sich in den Kopf gesetzt hat, einen geerbten Tramp Steamer von zweifelhafter Seetüchtigkeit als Frachtschiff zu betreiben. Von einem baskischen Kapitän, der sich auf das ungewöhnliche Abenteuer einlässt. Und von einer Liebe, die nur andauern kann, solange der Tramp Steamer über die Meere vagabundiert.

Datum 11. září vstoupilo do historie už skoro třicet let před osudným rokem 2001: 11. 9. 1973 došlo v Chile za podpory americké tajné služby CIA k vojenskému puči, který stál životy tisíců lidí a další tisíce donutil k emigraci. Jedním z nich byl i filmový režisér Miguel Littín, který šťastnou náhodou unikl smrti. A své jméno našel na seznamu 5000 Chilanů, kteří se neměli nikdy vrátit. Přesto se roku 1985 rozhodl zemi nejen ilegálně navštívit, ale natočit o Pinochetově diktatuře film. Režisér změnil vlastní totožnost – kromě fyzické podoby i držení těla a přízvuk, v rámci příprav žil s fiktivní manželkou, budoucí spolupracovnicí, v Paříži. Jako „uruguayský obchodník“ přiletěl do země a navázal kontakt se třemi evropskými filmařskými týmy, které měly oficiálně točit mj. o seismické činnosti. Natáčel po celé zemi a materiál ihned odesílal do bezpečí. Po šesti týdnech, kdy se informace o jeho pobytu objevila v novinách, opustil Littín za dramatických okolností Chile podruhé...

A revolutionary army is taking on the failing government and the US Marines, and the cities have become vast garbage-strewn slums. In The Real Life of Alejandro Mayta, Mario Vargas Llosa offers not just a brilliant psychological portrait, but also a searing account of Latin America's political scene.

Hrdinou Márquezova románu je legendární postava latinskoamerického hnutí za nezávislost Simon Bolívar (1783–1830). Politik a generál, který hrál klíčovou roli v boji proti španělské nadvládě, se roku 1819 stal prezidentem Kolumbie, jež tehdy zahrnovala čtyři současné státy, a roku 1821 také prezidentem Peru. Spisovatel v díle zachycuje poslední měsíce jeho života, jeho poslední cestu po řece Magdaleně a smrt v opuštěnosti ve venkovském sídle San Pedro Alejandrino poblíž karibského pobřeží. Spíše než na jeho vojenské a politické úspěchy či neúspěchy se soustředil na vylíčení příběhu muže, který s překvapením zjišťuje, že mu život uniká pod rukama, že zůstává sám a opuštěný tváří v tvář historii. García Márquez tentokrát opustil půdu výlučně „magického“ vyprávění a zaměřil se více na fakticitu, jakkoli zachází s vybranými historickými fakty poměrně volně. Charakteristickou márquezovskou imaginaci je možné spatřit ve způsobu uspořádání výsledného obrazu i v psychologických reflexích. Tento postup není v rozporu s reálným historickým pozadím, proto otázka typu „jak to bylo doopravdy?“ je bezpředmětná… I zde se objevuje charakteristické téma samoty a přidává se k němu též bloudění v labyrintu světa. Bolívar nám téměř připadá jako další svérázná postava z fiktivního Maconda, nebo jakési autorovo alter ego z dvacátého století....

Neúnavné hledačství Vargase Llosy na poli příběhu se projevuje i v jeho detektivním thrilleru s názvem Kdo zabil Palomina Molera? Příběh o lásce podaný formou grotesky a parodie vzbudil ihned po svém vydání v Peru velký ohlas. Milostný příběh se prolíná s popisem prohnilé společnosti, kterou prorůstá korupce, nedůvěra v justici a armádu. Toto velmi aktuální téma dokázal Mario Vargas Llosa zasadit do příběhu o smrti obyčejného peruánského vojáka. Detektivní příběh Kdo zabil Palomina Molera? je zatím poslední do češtiny přeloženou knihou Vargase Llosy, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2012.

Een blijspelschrijver komt door een amourette met een aankomend actrice in aanraking met de onderwereld.