Marianne Frisch Pořadí knih (chronologicky)

Winner of the Hemingway Foundation/PEN Award, this is one of the defining books of the 1970s, an experimental novel about a young journalist trying to navigate life in America. When Speedboat burst on the scene in the late ’70s it was like nothing readers had encountered before. It seemed to disregard the rules of the novel, but it wore its unconventionality with ease. Reading it was a pleasure of a new, unexpected kind. Above all, there was its voice, ambivalent, curious, wry, the voice of Jen Fain, a journalist negotiating the fraught landscape of contemporary urban America. Party guests, taxi drivers, brownstone dwellers, professors, journalists, presidents, and debutantes fill these dispatches from the world as Jen finds it. A touchstone over the years for writers as different as David Foster Wallace and Elizabeth Hardwick, Speedboat returns to enthrall a new generation of readers.

„Statečný román o všem“ nejčtenějšího z postmoderních amerických autorů 70. a 80. let je svéráznou a vtipnou hyperbolou o světě, jak ho viděl Donald Barthelme (1931–1989), zasazenou mimo známý čas i prostor, a přesto každému tak povědomou. Stylem podobným jeho Padesáti povídkám (Argo, 1999) a stylem zcela nezaměnitelným navozuje úvodní situaci románu: „Je to úplně normální noha, až na to, že je sedm metrů vysoká.“ Obrovské tělo se pohybuje krajinou. Patří Mrtvému Otci. Je mrtvý a není mrtvý; mluví, uráží, řídí, žadoní, popichuje, svádí. Je moudrý, je vtipný, je ješitný, je napůl mechanický, je strašlivý ve svém hněvu, a přece bezmocný jako dítě, je… mrtvý? Krajinou nebezpečných Wendů a Velkého Otce Hada jej na provaze táhne procesí devatenácti lidí. Thomas, Julie, Emma, Edmund a další jej opečovávají i urážejí, krmí a usmiřují a také připravují na tajemný cíl své pouti. Jazykem naprosto nespoutaným nás Donald Barthelme provází příběhem, v němž je jasné jen jedno: že není jasné nic.

Kurzgeschichten