Robert Antonín Knihy

Výpravná kniha Lucemburkové zahrnuje úsek zhruba 130 let, během něhož se vystřídali na českém trůně čtyři panovníci, Jan, Karel IV., Václav IV. a Zikmund. Náležitá pozornost je v knize věnována i dalším příslušníkům rodu, zejména jeho moravské linie.Syntetický pohled na vládu Lucemburků v českých zemích je součástí vícesvazkové ediční řady, jejíž základní podobu určilo monumentálně pojaté dílo „Přemyslovci“. Zahrnuje úsek zhruba 130 let, během něhož se vystřídali na českém trůně čtyři panovníci, Jan, Karel IV., Václav IV. a Zikmund. Náležitá pozornost je v knize věnována i dalším příslušníkům rodu, zejména jeho moravské linie. Velký důraz autoři rovněž kladou na vzdělanost a umění, vázané bezprostředně na lucemburskou dynastii.

Čtvrtý lateránský koncil (1215) představoval jeden z nejvýznamnějších milníků ve vývoji vrcholné středověké katolické církve. Dekrety vzešlé z jeho jednání na straně jedné výrazně regulovaly vnitřní poměry v rámci církevní organizace, na straně druhé zasahovaly do světa laiků, a to jak na úrovni osobní zbožnosti, tak v oblasti politického, hospodářského a kulturního života latinského Západu. Kniha Čtvrtý lateránský koncil a české země ve 13. a 14. století se zaměří na způsob, jímž řečený koncil ovlivnil vývoj společnosti ve vrcholně středověkých českých zemích, a to jak bezprostředně po jeho ukončení, tak i z pohledu dlouhodobějšího historického vývoje.

Publikace, pojednávající v jednotlivých kapitolách o českých králích od středověku do moderní doby, vznikla na základě přednáškového cyklu, pořádaného Sdružením historiků ČR v Národním muzeu v Praze v letech 2003–2006. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní čeští historikové, jejichž texty, přestože nejsou psány jako odborné, mají i jako populárně-naučné vzhledem ke zkušenostem autorů vysokou hodnotu. Kniha má celkem 39 kapitol, z nich každá je věnována jednomu českému králi.

Ve svazku Husitství na Moravě. Náboženská snášenlivost. Jan Amos Komenský se čtenáři dostává do rukou soubor starších studií a článků významného českého historika Josefa Války. Do tohoto souboru byly zařazeny Válkovy příspěvky s badatelskou tematikou, kterou doposud nezavršil samostatnou monografií a jež jsou rozptýleny v různých, většinou obtížně dostupných publikacích. V předkládaných studiích se Josef Válka představuje jako brilantní historik i znalec filozofie dějin, jehož úvahy patří hned několika oborům.

Podnázev: Osobnosti, fakta a události, které utvářely naši historii.

Kniha předkládá kulturně-historickou skicu z dějin středověkého myšlení, nastiňující otázky původu a legitimizace moci v českých středověkých zemích, role svatováclavského kultu, místa antických a biblických motivů v myšlenkovém světě středověkého člověka. Spolu s tím se autor zaměřil na uchopení představ o ctnostném jednání panovníka a prostředků vizualizace dobré vlády, jakož i pronikání rytířského ideálu či myšlenek husitských reformátorů do života české středověké společnosti.

Kniha přináší syntézu politických, sociálních, hospodářských a kulturních dějin českého 13. století, reflektující tradiční pohled historiků na století posledních Přemyslovců a zároveň současný stav bádání o této epoše v konfrontaci s vlastní interpretací pramenů. Text sleduje proměnu Čech a Moravy ve 13. století v liniích dějin moci a institucí, a to na podkladě rozboru hospodářské a společenské proměny odrážející se v dějinách kultury. Součástí knihy jsou obrazové přílohy, bibliografický komentář k jednotlivým problémovým okruhům, soupis pramenů a literatury.

Dvoudílné syntetické dílo Slezsko v dějinách českého státu od pravěku do roku 1763 představuje výsledek mnohaletého výzkumného záměru Slezské univerzity v Opavě vedeného profesorem Zdeňkem Jiráskem. Přináší pro českého čtenáře poutavou a mnohdy objevnou historii jedné z vedlejších zemí České koruny, která tvořila po více než čtyři staletí integrální součást českého státu. Druhý svazek zahrnuje dějiny Slezska od roku 1490, kdy zemřel Matyáš Korvín, tedy období humanismu a luterské reformace, ničivé třicetileté války a jejích důsledků, kdy však Slezané na rozdíl od vlastních českých zemí mohli i nadále, byť s jistými omezeními a vystaveni rekatolizačnímu tlaku, vyznávat protestantskou víru, barokní protireformace i počátky industrializace země. Závěrečnou kapitolu česko-slezského soužití pak personifikoval vojácký a agresivní pruský král Fridrich II., který Slezsko anektoval po úspěšných válkách o rakouské dědictví (1740–1742) a posléze válce sedmileté (1756–1763), posledním pokusu podunajské habsburské monarchie o navrácení této mimořádně prosperující provincie.

Kniha je věnována královskému adventu, jedné z nejdůležitějších středověkých panovnických slavností. Autoři se zaměřují přednostně na města středověké Moravy, mimo jejich pozornost ale nezůstala ani města česká a říšská. Jednotlivé kapitoly knihy se zabývají hlavními problémy, jakými jsou například cestovní každodennost královského dvora, frekvence vjezdů, ceremoniální předpisy, hostiny a další navazující slavnosti, užívané barvy a předměty apod