Jazyková úroveň: Mírně pokročilí. Robinson Crusoe podle příběhu Daniela Defoa. Po ztroskotání na opuštěném ostrově se Robinson Crusoe musí naučit, jak přežít. Zpočátku je sám – ale potom na ostrov dorazí kanibalové se zajatcem. Může Crusoe toho muže zachránit – nebo bude čelit stejnému osudu? A dostane se vůbec někdy z ostrova živý?
Jako zahajovací svazek připravovaného českého souborného vydání díla francouzského spisovatele-humanisty (1828-1905), proslulého svými vědeckofantastickými a dobrodružnými romány, vychází jedna z jeho nejoblíbenějších knih, v níž charakteristické znaky spisovatelovy tvorby - poutavost námětu spojená s populárně vědným poučením - s humanistickou ideou - zvláště výrazně vystupují. Ústřední postavou je plavčík americké velrybářské lodi, který se shodou okolností stane na lodi kapitánem, ze všech svých sil se snaží dopravit posádku a cestující do bezpečí, stane se však obětí nástrahy otrokáře, který využije jeho nedostatečných znalostí v řízení lodi a dovede loď k africkým břehům. Tam pak hrdina s několika přáteli prochází řadou překážek a útrap, které svou duchapřítomností a statečností zdolává. Kromě kresby ušlechtilých povahových vlastností hlavních hrdinů a kromě množství pouček z entomologie, námořnictví a přírodopisu Afriky podává román správnou představu o hrůzách obchodu s otroky v 70. letech 19. stol. a o vyhlazování černošskych plemen bílými "civilisátory".
Obrovský úspěch Tří mušketýrů okamžitě přiměl Alexandra Dumase staršího a jeho spolupracovníka Augusta Maqueta napsat pokračování. Proto již roku 1845 vydali (opět dvoudílný) román Tři mušketýři po dvaceti letech (Vingt ans après). Děj románu je situován do let 1648 až 1649, tedy doobdobí povstání frondy ve Francii a občanské války v Anglii. Ve Francii vládne v té době za svého nezletilého syna Ludvíka XIV. jako regentka jeho matka královna Anna Rakouská, která si za svého prvního ministra vybrala kardinála Julese Mazarina, původem z Itálie. Ten se snaží pokračovat v politice svého předchůdce kardinála Richelieua, ale chybí mu jeho velikost. Zejména snahy o centralizaci královské moci vyvolaly velkou nespokojenost v kruzích vysoké šlechty, která podnítila povstání v Paříži, jehož název fronda (prak) je odvozen od od kamenů, které pařížské davy metaly do oken příznivců kardinála.