Michal Sklenář Pořadí knih

Publikace Posvátné umění v nesvaté době / České sakrální umění 1948–1989 navazuje na stejnojmennou výstavu Muzea umění Olomouc (27.10. 2022 – 9.4. 2023). Cílem celého projektu je přispět k poznání jedné z opomíjených kapitol české historie a co nejkomplexněji dokumentovat roli výtvarného umění v bohoslužebném prostoru křesťanských církví působících v českých zemích v letech 1948–1989, v době totalitního režimu, který z pozic cílené ateizace společnosti podvazoval všechny církevní aktivity. Přesto v tomto období vznikala i kvalitní výtvarná díla v architektuře, v úpravách sakrálních interiérů a tvorbě liturgických předmětů. Kniha vychází z živého odborného výzkumu v terénu zaměřeného na umělecké hodnoty realizovaných prací. Na odborné texty Ivo Bindera, Michala Sklenáře a Tomáše Mazáče navazuje rozsáhlý Katalog realizací, doplněný kvalitní fotodokumentací. Autoři a zadavatelé jsou představeni v autorských medailonech i umělci, architekti a církevní zadavatelé. Za výtvarnými realizacemi stojí i jejich životní příběhy z nelehké doby.

Kniha ukazuje jeden z možných obrazů dějin římskokatolické církve v Československu v letech 1927–1963. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934–1942 a opět 1945–1961, se soustředí na kontinuity a diskontinuity v historii zdejší římskokato¬lické farnosti. Předložená analýza kombinuje sociálně-historický, mikrohistorický a biografický přístup, s jejichž pomocí ukazuje pastorační i další strategie děkana Václava Boštíka – duchovního správce i statutárního zástupce – v různých situacích v průběhu prvních dvou třetin 20. století. Lokální dění je propojeno s kontex¬tem českých církevních dějin na úrovni celostátní a diecézní i s širším kontextem církevních dějin.

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích. Zároveň představoval typ humanitního vzdělance, který si dokázal udržet renomé napříč několika politickými režimy, včetně dvou totalitních. Přestože se k odkazu Josefa Cibulky dodnes hlásí hned několik oborů, zůstává v povědomí o jeho životě a několik nejasných, až problematických momentů. Kolektivní monografie, na níž se podíleli autoři z řad historiků a historiků umění či církevních dějin, se pokouší některá z bílých míst doplnit. Připomíná témata z jeho dodnes platného odborného odkazu a podrobně se věnuje méně známým částem Cibulkova životního příběhu. Nevyhýbá se přitom ani těm vůbec nejspornějším tématům – protektorátnímu působení Josefa Cibulky nebo jeho údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností.

V této knize nalezne čtenář výklad symboliky nejstaršího rytířského řádu s nepřerušenou kontinuitou. Publikace se věnuje třem okruhům témat: řádovým oděvům, řádovým odznakům a vyznamenáním a řádové heraldice. V českém jazyce vychází poprvé ucelenější příručka reprezentativních prvků Suverénního vojenského hospitálního řádu svatého Jana z Jeruzaléma, z Rhodu a z Malty, která má přehledným způsobem a s využitím obrazového doprovodu ukázat jejich rozmanitost, současné uspořádání a význam.

Církevní heraldika patří mezi stále živé součásti heraldické vědy a heraldického umění. V roce, kdy si královéhradecká diecéze připomíná 350 let své existence, vychází při této příležitosti také publikace pojednávající o části církevní heraldiky na jejím území. Kromě uvedení do systému církevní heraldiky obsahuje kniha barevná vyobrazení a základní údaje ke znaku biskupství, katedrální kapituly, sídelních i pomocných biskupů, klášterů v Broumově a Želivě. Dále uvádí příklady znaků farností a návrhy znaků vikariátů z roku 1977.

Sborník Náš pan děkan vychází u příležitosti 50. výročí úmrtí Václava Boštíka (1897-1963), kaplana (1927-1933) a posléze dlouholetého děkana v Ústí nad Orlicí (1934-1942) a opět (1945-1961). Jednotlivé příspěvky představují Václava Boštíka jako kněze pečujícího o svěřenou farnost, stavebníka zadávajícího architektonické projekty, aktivního občana města i vězně nacistického koncentračního tábora. Z iniciativy děkana Václava Boštíka se díky architektům Janu Sokolovi a Karlu Řepovi pozměnil vzhled děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, budovy děkanství, starého hřbitova a kaplí ve městě. Texty sborníku mají nejenom obyvatelům Ústí nad Orlicí stručně připomenout muže, jehož aktivity se neomezovaly pouze na běžnou pastorační činnost, nýbrž výrazně a trvale zasáhly do regionu v souvislostech společenských i kulturních.