Jitka Balcarová Knihy

Kniha přináší na příkladu „pracovní služby“ jako celosvětově rozšířeného prostředku řešení nezaměstnanosti mladých lidí během hospodářských krizí nové poznatky o ideovém prostředí a nacionální praxi německé menšiny v meziválečném Československu. Umožňuje lépe porozumět jednání a stereotypům chování té části německé menšiny, která se definovala nacionálně a která ve třicátých letech 20. století nabývala na četnosti. Práce přibližuje na základě analýzy sociálního fenoménu, jak bývá také pracovní služba označována, postupné akreditování a implementaci projevů autoritativního myšlení vycházející z domácích zdrojů přizpůsobovaných formám říšského nacionálního socialismu v městských a venkovských podmínkách na sklonku existence republiky. Nabízí nové vhledy do vývoje německé menšiny v kontextu vývoje v Německu, které se ve sledovaném období dostávalo pod sílící tlak nacionálního socialismu. Publikace je koncipována převážně na základě výzkumu primárních pramenů rozličné povahy a je vedena úmyslem nabídnout širší odborné i laické veřejnosti pohled na dosud v české historiografii opomíjený historický jev, který svou povahou přispíval k zostřující se nacionální situaci meziválečného Československa a spoluutvářel militantní postoje části jeho německých obyvatel.

Publikace se věnuje vývoji českého zemědělství 19. a 20. století, problematice technické a technologické modernizace zemědělské práce. Vychází ze studií významné osobnosti českých hospodářských dějin Jaroslava Pátka.

Publikace se věnuje vývoji českého zemědělství 19. a 20. století, problematice technické a technologické modernizace zemědělské práce. Vychází ze studií významné osobnosti českých hospodářských dějin Jaroslava Pátka.

Nacionální „obranné“ spolky sehrály v německé společnosti českých zemí 19. a 20. století významnou roli. Jako podstatná komponenta německého nacionálního hnutí podněcovaly ve veřejném prostoru ideovou a politickou radikalizaci na bázi xenofobního nacionalismu. Vyhrocená „nacionalizace“ ústící do absurdních představ o nadřazenosti a světovládě „germánské rasy“ s německým jádrem v čele však měla hluboké kořeny sahající do 19. století i dále do minulosti. Právě spolkové prostředí bylo jedním z míst, kde se tyto ideje koncentrovaly, nabývaly na razanci a v různé formě se šířily do širokých vrstev německé populace. Staly se jedním z prvků formování identity „sudetského Němce“ první poloviny 20. století. Autorka na základě analýzy a interpretace rozsáhlé pramenné základny z českých a zahraničních archivů odkrývá jejich podstatu, ideovou platformu a pestrou škálu jejich aktivit.