Román, v němž Stendhal červenou barvou symbolizuje revoluci a černou barvou tmářství a despotismus. Syn vekovského dřevaře Julien Sorel chce dosáhnout v životě vynikajícího postavení. Potlačuje v sobě sympatie k Napoleonovi, protože jako jeho obdivovatel by ve stávajících politických poměrech by s nimi nemohl získat kariéru. Ačkoliv opovrhuje náboženstvím, dává se bez přesvědčení na kněžskou dráhu, neboť ta je nezbytným předpokladem ke kariéře, po níž touží. Sorel je pokrytec, který předstírá nebo utajuje city a názory podle toho, jak to vyžaduje jeho vlastní zájem. Svou ctižádost vnáší i do milostného poměru, který mu má pomáhat v kariéře. Postupně miluje dvě ženy, nejprve paní de Rénal, starostovu ženu, později, když pronikne do vysoké pařížské společnosti, Mathildu de la Mole. Sorel je však stále nespokojený, poznává, že ve střízlivé měšťanské době je každý úspěch problematický. Když postřelí paní de Renal a dostane se před soud, odmítá přijmout milost od společnosti, kterou nenávidí, a raději umírá na popravišti jakožto vzbouřený plebejec.
Mike Lacey Pořadí knih (chronologicky)
Román zpodobňuje venkovský svět ve spleti vášní, lásek a konfliktů. Příběh o citovém zrání statkářky Bathsheby Everdenové byl v šedesátých letech 20. století zfilmován.
Novela Henryho Jamese z roku 1878, Daisy Millerová, pojednává o mladé ženě, která svým liberálním chováním pobuřovala viktoriánskou společnost. James staví do kontrastu psychologii mladé ženy a tradice společnosti, v níž je Daisy Millerová jasně na okraji. V dopisech James Daisy označil za oběť „společenského kraválu“, jehož si ona sama buď vůbec nevšímá, nebo v něm vězí až po krk.V kontextu romantického příběhu vyvstává paradox ze života autora. Henry James se totiž nikdy neoženil a zůstává otázkou, zda vůbec někdy prožil nějaký milostný vztah. V roce 1974 byla novela zfilmována Peterem Bogdanovichem se Cybill Shepherdovou v hlavní roli.