Željka Černok Knihy

Na pohotovost byli přijati dva těžce zranění. Jedním z nich je Lisbeth Salanderová, která má kulku v hlavě a potřebuje okamžitou pomoc. Druhá osoba je Zalaščenko, starší muž, na kterého Salanderová zaútočila sekerou. Salanderová připravuje pomstu proti muži, který ji chtěl zabít a proti vládním institucím, které jí skoro zničily život. Také se musí dokázat svou nevinu kvůli obvinění z vraždy. Využívá pomoci novináře Blomkvista. Má šanci, že pravda a spravedlnost zvítězí...

Druhý díl trilogie Milénium odkrývá minulý a současný život Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý. Policie zahájí celostátní pátrání po Salanderové, podporované mediální kampaní, ve které se vytahují na světlo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je však přesvědčen o její nevině...

Na otočiću Själö, u finskom arhipelagu Nagu, od 1619. godine postojala je bolnica za gubavce, a od 1785. do 1962. bila je utočište i umiralište za duševne bolesnice. Ovaj roman inspiriran je stvarnim sudbinama žena čiji su zdravstveni kartoni pohranjeni u arhivu grada Turku. Otkako je 1891. Kristina Andersson počinila nezamislivo i završila kao doživotna pacijentica, do 1997. kada je sahranjena medicinska sestra Sigrid Friman, svjedočimo stoljeću neopravanog odnosa prema duševnim bolestima, rodnoj nejednakosti i eugeničkim zastranjenjima. Priče žena poput Elli, koja je tražila ljubav, i Karin, koja se nije željela pokoriti, otkrivaju bol onih koje je društvo proglasilo bezumnima. Iako im govore da bolnica nije zatvor, mnoge ne mogu napustiti otok, a svaka ima svoju sobu koja nije ćelija, ali su ipak zaključane. Ove žene, prema metodi Jean-Martina Charcota, često su stavljene u izolaciju, što dodatno naglašava kontradikciju njihovog položaja. Njihove sudbine odražavaju ne samo osobnu patnju, već i širu društvenu stvarnost koja ih je stigmatizirala i marginalizirala.

A train races through a saturated summer landscape. The characters in this novel are all traveling to Malma Station, and neither they nor the reader know how their fates are intertwined.[Bokinfo].

Na hřbitově v jednom ze stockholmských parků je nalezena mrtvá dívka. Brutální vražda se sexuálním motivem okamžitě obsadí titulní stránky švédských novin. Poté co je ze zločinu obviněn ministr zahraničního obchodu, rozpoutá se mediální peklo. Anniku Bengtzonovou, mladou stážistku ve Večerníku, zavede případ do místního podsvětí, erotických klubů i do vysokých politických kruhů. Ve hře je spravedlnost, ale také Anničina budoucnost, profesní i soukromá. Studio 6 je druhý kriminální román Lizy Marklundové, chronologicky však předchází ději Exploze, úvodní části bestsellerové série publikované ve 30 jazycích. Česky vychází v novém překladu.

Premda se Prvi svjetski rat bliži kraju, 1918. u Finskoj drama tek počinje. Zemlja postaje poprište sukoba crvenih i bijelih, gdje svatko mora odabrati stranu. Nesuđena nogometna zvijezda Allu slijedi put svog oca proletera, dok Cedi u građanskom ratu vidi priliku da oslobodi svoje ubilačke nagone. Cedijeva sestra Lucie bira život u svijetu jazza, gdje je glavni problem kako zaobići prohibiciju, dok njihov prijatelj Eccu pronalazi bijeg od strahota u fotografiji. Povijest im je oduzela snove o ljubavi i slavi, a pitanje golog preživljavanja postaje ključno. Ova epska priča o Helsinkiju, koja podsjeća na Altmanove Kratke rezove, potvrđuje Kjella Westöa kao jednog od najboljih suvremenih nordijskih autora. Roman je izvanredan, a intenzitet, intelektualna preciznost i elegancija kojima Westö dočarava pulsirajući Helsinki u vihoru povijesnih promjena su nenadmašni. Njegovi likovi šapuću svoje priče, a čitatelj će brzo postati vezan za svaku sudbinu. Ovo je sjajan povijesni roman koji se bez optužbi i provociranja suočava s temama o kojima se u Finskoj šuti.

Po obrovském úspěchu Hypnotizéra je Lars Kepler v plné síle zpátky! Jedné letní noci je na palubě opuštěné lodi ve stockholmském zálivu nalezeno mrtvé tělo. Plíce ženy jsou plné slané vody, ale stopy po ní nezůstaly ani na oblečení ani na těle. „Utopila se,“ prohlásí lékař. „Utopila?“ Lékař přikývne a usměje se: „Utopila se přímo na palubě plující lodi.“ „Asi ji někdo uviděl ve vodě a vytáhl ji nahoru.“ „Kdyby to bylo tak jednoduché, vůbec bych nemarnil váš čas…“ Dalšího dne je ve svém bytě nalezen mrtvý muž. Houpe se v oprátce uvázané na háku ve stropě, na kterém běžně visí lustr. Jak se to stalo? Strop je vysoký a v místnosti není jediný kus nábytku, na který by muž mohl vylézt. Ale detektiv Joona Linna je stejně přesvědčen, že šlo o sebevraždu. Samozřejmě že má pravdu. Muž spáchal záhadnou sebevraždu, ale i to je pouze předehra k závratně rychlému a nebezpečnému běhu událostí. Něco vám řeknu: jsou dohody, které nezruší ani smrt… Pokračování Hypnotizéra je stejně úspěšné jako první díl románové řady. Práva na knihu byla prodána do čtyřiceti zemí.

Ninni Holmqvist's eerie dystopian novel envisions a society in the not-so-distant future where men and women deemed economically worthless are sent to a retirement community called the Unit. With lavish apartments set amongst beautiful gardens and state-of-the-art facilities, elaborate gourmet meals, and wonderful music and art, they are free of financial worries and want for nothing. It's an idyllic place, but there's a catch: the residents - known as dispensables - must donate their organs, one by one, until the final donation. When Dorrit Weger arrives at the Unit, she resigns herself to this fate, seeking only peace in her final days. But she soon falls in love, and this unexpected, improbable happiness throws the future into doubt

Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět spolu. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.

Ze stockholmského přístavu v noci zmizel náklad pašovaných cigaret, na molu zbyla jen mrtvá těla dvou neznámých mužů. Případ pochopitelně přitáhne pozornost médií včetně Večerníku, kam se po prožitém osobním traumatu vrátila Annika Bengtzonová, toužící získat zpět respekt i (sebe)důvěru. Při přípravě podkladů pro reportáž narazí na podivnou organizaci Ráj, která údajně pomáhá obětem vyhrožování získat novou identitu. A pak se náhodou setká s Aidou, pravděpodobně jedinou svědkyní událostí v přístavu, nyní zoufalou ženou, pronásledovanou vrahem... Třetí kriminální případ novinářky Anniky Bengtzonové z pera švédské bestselleristky Lizy Marklundové.

Marie Curie-Sklodowská, nositelka Nobelovy ceny, a její asistentka Blanche jsou protagonistkami netradičního románu, příběhu dvou žen, které osudově poznamenaly jejich vztahy s muži - a radioaktivní záření. Autor, jako obvykle ve svých pracích, čerpá z autentického, dokumentárního materiálu, avšak jeho kniha není pouhou literaturou faktu. Historické události a osoby mu slouží jako základ, z něhož vychází k velmi osobnímu, básnivému eseji-románu o touze po lásce... Zdánlivě tedy pouze komentuje deníkové zápisy či vzpomínky konkrétní historické osoby - Blanche Wittmanové, pomocnice Marie Curieové a přítelkyně proslulého doktora Charcota, který s ní a na ní experimentoval při léčení hysterie pomocí hypnózy. Od samého začátku víme, s jakým nebezpečím si Blanche nevědomky zahrávala, když spolu s Marií Curieovou pracovala se smolincem a víme, jaké následky jí to přinese. Další nebezpečná hra se však vznáší nad příběhem, nad osudy všech postav: Hra s láskou, s krásou, fascinací tajuplnem, (které zde zosobňuje podivuhodné radioaktivní záření), také hra o lásku. Blanche se ve svých zápiscích snaží vědecky vysvětlit pravou podstatu lásky a spisovatel jde se svým příběhem daleko za a daleko nad: poznáváme myšlenkový svět přelomu století a zároveň se prodíráme záhyby lásky, kterou vědecky vysvětlit rozhodně nejde.

Muškarci koji mrze žene potpuno je originalan politički i novinarski triler, istodobno intiman i moralan. Unatoč mračnim otkrićima Stieg Larsson je napisao književnu gozbu s likovima koje nećete tako lako zaboraviti. Michael Ondaatje Nakladnička senzacija, djelo zrelog autora koji se pojavio niotkuda. Rijetko su poklonici detektivskog žanra morali istodobno slaviti i oplakivati talent kao što je bio Larssonov. Sunday Times Švedska kriminalistička proza, kao i sama zemlja, ima i klasnu i društvenu svijest. Bilo je pitanje vremena kad će ta kultura proizvesti svoj Rat i mir. (...) Radnja i rasplet majstorsko su djelo. Ne čudi što je Europa poludjela za Blomkvistom. Sydney Morning Herald Kombinirajte jezovitu švedsku atmosferu i ćudljivu psihološku dramu Bergmanovih filmova s pirotehnikom senjskih ubojica. Dodajte bijesnu pank-heroinu nesretnog novinara i imate sastojke prvog romana Stiega Larsso megauspješnice u autorovoj domovini, senzacije u Francuskoj, Njemačkoj i Nizozemskoj. Dva Larssonova protagonista - Mikael Blomkvist, novinar koji postaje detektiv, i njegova partnerica Lisbeth Salander ili djevojka s tetovažom zmaja - oni su zbog kojih je ovaj roman više od običnoga krimića. Oboje su zahtjevni, konfliktni, izazovni ljudi. ~New York Times

Novinar Mikael Blomkvist, ujedno i suvlasnik novina Millennium, koji je uvjeren da je njegova dužnost boriti se protiv kriminala velikih korporacija i drugih zala suvremenog društva, te mlada Lisbeth Salander (24), mršava hakerica fotografske memorije i traumatične prošlosti s instinktom za preživljavanje koji preplaši svakoga tko joj stane na put dvoje su glavnih junaka hita Muškaraci koji mrze žene i s kojima je Stieg Larsson donio junake za dvadeset i prvo stoljeće. Roman Muškarci koji mrze žene epska je priča koja se odvija na nekoliko kontinenata, zamišljen je i kao homage velikim piscima žanra. Ovo je inteligentan i dobro napisani roman koji je istodobno saga o serijskim ubojicama, potraga za nestalima i informirani uvid u svjetove velikog kapitala i novinarstva.