Piero Anselmi Knihy

"Hary Seldon… narozen v roce 11 988 galaktické éry, zemřel roku 12 069. Tato data se častěji uvádějí ve vztahu k současné éře Nadace jako léta – 79 až 1 e.n.. Pocházel z rodiny náležející ke střední třídě, narozen na Heliconu v sektoru Arktura (kde byl prý jeho otec, podle nijak hodnověrných pověstí, pěstitelem tabáku na hydroponických plantážích planety), brzy se u něj projevily úžasné matematické schopnosti, o kterých koluje spousta historek a některé z nich se navzájem protiřečí. Ve dvou letech prý… …není pochyb o tom, že největší zásluhy má na poli psychohistorie. Seldon do této oblasti vstoupil v době, kdy sotva přesahovala souhrn nepřesných axiomů, učinil z ní důmyslnou statistickou nauku… …nejlepším existujícím pramenem, který nás může seznámit s podrobnostmi jeho života, je životopis z pera Gaala Dornicka, který se jako mladík se Seldonem dva roky předtím než tento velký matematik zemřel. Historie jejich setkání…" Encyclopedia Galactica' 'všechny uvedené citace z Encyclopedia Galactica byly se svolením vydavatelů převzaty z jejího 116. vydání, které v roce 1020 e.n. vyšlo péčí Nakladatelství pro Galaktickou encyklopedii na Terminu....

Rok 2236. Země a jejích sto vesmírných kolonií je přecpáno a žije v anachii a sociální degradaci. Ve vzdálenosti dvou světelných let, ukryta v koutu Galaxie, je vystopována hvězda, která sousedí se Sluncem, hvězda, která má planetární systém: Megas, Eryhro a Rotor, renegátskou pozemskou kolonii. Ta hvězda se jmenuje Nemesis... Když byla Nemesis objevena, zdálo se, že je to poslední naděje lidské rasy a počátek vzrušujících zážitků skupiny odvážlivců z Rotoru vedených skvělým, ale megalomanským komisařem Janusem Pittem. Pitt a jeho lidé se tajně dostanou z orbity Země superluminálním letem do systému Nemesis, aby vytvořili novou utopii – společnost silnou a čistou....

„V roce 1966 vyšel můj román Fantastická cesta. Byla to vlastně novelizace filmu, který napsali jiní. Sledoval jsem dějovou linii tak těsně, jak jen to šlo, až na to, že jsem vyměnil pár nepřijatelných vědeckých nesouvislostí. Nikdy jsem s tím románem nebyl moc spokojen, třebaže byl velmdobře přijat a stále se vydává, jak vázaný, tak brožovaný, protože mně prostě nikdy nepřipadal dokonale můj. Když se mi naskytla příležitost napsat další román na toto téma – zminiaturizované plavidlo s lidskou posádkou, nacházející se uvnitř živého lidského těla – souhlasil jsem jen s podmínkou, že jej napíšu výlučně podle sebe. Zde je tedy Fantastická cesta II; Místo určení: mozek. Možná by podle ní mohli natočit film a pokud to udělají, kniha mu nezůstane nic dlužna. Ať lepší či horší, tento román je můj.“ Isaac Asimov