Renato Riccardi Knihy

Pro historika je imaginace vždy částí reality, podotýká Michel Pastoureau. Soudní procesy proti zvířatům, mytologie lesa a stromů, bestiáře pohádek, příchod šachů do západní Evropy, prehistorie a archeologie barev, počátky erbů a vlajek, Jidášova ikonografie, legenda o králi Artušovi a román Ivanhoeovi tvoří jen některá z témat, jimiž se autor v této knize zabývá. Bádání o symbolech, obrazech a barvách se už věnuje po tři desetiletí a zkoumá při tom prameny nejrůznější povahy, etymologii, literární i naučné texty, erby, vlastní jména či umělecká díla. Historik podtrhuje, že v rámci středověkých studií dozajista existuje prostor pro „dějiny symbolů“, které by stejně jako dějiny sociální, politické, hospodářské, náboženské, dějiny umění nebo dějiny literatury – a v těsném sepětí s nimi – měly své prameny, metody a problematiku. I když tento obor na své vytvoření teprve čeká, Pastoureauova kniha k němu nepochybně učinila významný krok.

Dopo il crollo dell’impero romano d’Occidente, dal V al X secolo, sullo sfondo di un’Europa ampia che va dall'Irlanda a Costantinopoli e alla Russia, dalla Scandinavia a tutta l’area mediterranea, si incontrano, si scontrano, si organizzano popoli diversi come i Goti, i Franchi, i Vandali, i Bizantini, gli Arabi, i Vichinghi. Sono loro i protagonisti dell’Occidente post-romano, dell’impero bizantino e degli imperi d’Oriente, dell’impero carolingio e post-carolingio. Saranno loro a dare una nuova forma al mondo dopo Roma: tutti si dovranno confrontare con la sua eredità, mediandola, traendone spunto, rinnegandola. Solo dopo sei secoli dal tracollo dell’impero, l’ombra di Roma comincerà così lentamente a scomparire. L’alto Medioevo è stato spesso ridotto dalla storiografia tradizionale a puro intermezzo temporale tra l’impero romano e l’alba del Rinascimento, o all’opposto esaltato come origine quasi mitica delle identità nazionali europee. Per la prima volta un grande storico restituisce la complessità, i cambiamenti sociali, politici, culturali di un pezzo di storia spesso trascurato, dove l’Europa odierna affonda le sue radici.