Martin Krummholz Pořadí knih

Poté, co v Neapoli před 300 lety zemřel tamní místokrál a někdejší habsburský vyslanec v Římě, hrabě Jan Václav Gallas (1671–1719), byl jeho movitý majetek postupně převážen z Itálie zpět do Čech. Mezi tehdy transportovanými mobiliemi se nacházela i vyobrazení jeho římských parádních kočárů, jejichž část nakonec doputovala do frýdlantské zámecké knihovny. Během nedávného průzkumu gallasovských materiálů se podařilo znovuobjevit a identifikovat konvolut obsahující v nenadepsaných deskách z 20. století celkem 37 návrhových kreseb kočárů. Kresebný styl, typ navrhovaných kočárů, připojená měřítka i dílčí poznámky prozrazují, že jejich autorem byl dosud nezjištěný římský umělec, u kterého si hrabě Gallas své ceremoniální kočáry objednal. Význam tohoto konvolutu umocňuje skutečnost, že jde o zřejmě nejpočetnější dochovaný soubor kreseb římských barokních kočárů v celoevropském kontextu. Vydávaná publikace sestává z úvodní studie, barevných reprodukcí těchto dosud neznámých kreseb a překladu dobového popisu Gallasových parádních kočárů.

V rukou držíte první moderní českou práci o císařské diplomacii v 17. a 18. století, která vznikla jako výsledek spolupráce předních odborníků na dějiny raného novověku. Jejich úkolem bylo sestavit obraz fungování diplomatické sítě ve složité době, kdy se zvyšovaly nároky na zastoupení a kdy bylo nutné komplikovaně vyjednávat o aliancích proti nepřátelské Francii a Osmanské říši. Text knihy vás provede napříč Evropou a představí císařovy diplomaty, kteří museli být urození, bohatí a vzdělaní, aby mohli vyjednávat s ostatními panovníky a dlouhodobě působit u jejich dvora. Otevře se tak před vámi svět šlechtických diplomatů v celé své šíři i pestrosti.

Nově vydávaná publikace věnovaná trojskému zámku popisuje stavební historii a okolnosti vzniku tohoto celoevropsky významného barokního komplexu. Architektura, mimořádně kvalitní výzdoba i společenské vazby budovatele Troji, hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka, jsou zde poprvé vsazeny do širšího kontextu středoevropského umění závěru 17. století. Bohatě ilustrovaný a názornými schématy vybavený titul je zároveň koncipován jako praktický průvodce objektem, vycházející vstříc potřebám jak běžných tak i odborněji zainteresovaných návštěvníků.

Nově vydávaná publikace věnovaná trojskému zámku popisuje stavební historii a okolnosti vzniku tohoto celoevropsky významného barokního komplexu. Architektura, mimořádně kvalitní výzdoba i společenské vazby budovatele Troji, hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka, jsou zde poprvé vsazeny do širšího kontextu středoevropského umění závěru 17. století. Bohatě ilustrovaný a názornými schématy vybavený titul je zároveň koncipován jako praktický průvodce objektem, vycházející vstříc potřebám jak běžných tak i odborněji zainteresovaných návštěvníků.

Ústředním tématem knihy je osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho umělecký mecenát v Čechách v polovině 19. století, s důrazem na jeho zájmy v krajinotvorbě, architektuře, sběratelství a vlastní umělecké činnosti. Kniha zkoumá širší kontext uměleckého mecenátu a zohledňuje vliv předchozích generací. Ukazuje, že Buquoyovo nadšení pro romantismus a historismus přesahovalo běžné umělecké zájmy jeho společenské vrstvy. Jeho zásahy do krajiny na Novohradsku, koncepce rožmberského hradního muzea a dokumentace proměn jeho panství ho činí výjimečným v kulturním mecenátu své doby. Tato kolektivní monografie je výsledkem pětiletého výzkumu obrazových a písemných pramenů spojených s uměleckým a kulturním okruhem rodu Buquoyů v 18. a 19. století. Obsah odráží strukturu výzkumu a badatelské priority autorů, zahrnující témata jako romantické vize, rodová tradice, různé skupiny návštěvníků na Rožmberku, a umělci ve službách Buquoye. Tato publikace přináší komplexní pohled na Buquoyovu kulturní činnost a jeho vliv na středoevropské umění a kulturu.

Knižní podoba informačních tabulí, které jsou součástí naučné stezky okolím Nových hradů, otevřené roku 2012

Publikace Martina Krummholze nastiňuje problematiku buquoyského mecenátu druhé poloviny 18. a 19. století, jehož hlavními protagonisty byli Terezie Buquoyová-Paarová (1746–1818) a její prasynovec Jiří Jan Buquoy (1814–1882). Významná buquoyská fundace krajinného parku Tereziina údolí je analyzována a zasazena do širšího geografického ikulturně-sociálního rámce. V kontextu rezidenční sítě jsou pak přiblížena i další buquoyská sídla - kromě Nových Hradů především severočeský Červený Hrádek, pražský letohrádek v Bubenči a vídeňský palác. Buqouyské fundace a sběratelské či mecenášské aktivity získávají díky četným novým poznatkům a odkrytým souvislostem evropský rozměr. Kniha je bohatě ilustrována reprodukcemi předloh ze sbírek ÚDU AV ČR, NPÚ, ú. o. p. v Českých Budějovicích a SOA v Třeboni. Jedná se vesměs o dosud neznámý ikonografický a archivní materiálů. Titul je doprovodnou publikací výstavy Buquoyská krajina v Nových Hradech.

Publikace k výstavě, s podtitulem Johann Bernhard Fischer von Erlach : architektura, výzdoba, život rezidence : Clam-Gallasův palác, 30.11.2007-27.1.2008 sestavil a k vydání připravil Martin Krummholz ; autorský kolektiv Martin Krummholz, Milan Svoboda, Markéta Kabelková