François Lelord, francouzský psychiatr a autor, se ponořil do hlubin lidské psychiky skrze své psaní. Jeho díla často zkoumají témata štěstí a duševního zdraví, přičemž čerpají z jeho rozsáhlých zkušeností v oblasti psychiatrie. Lelordův jedinečný styl spočívá v přístupném zkoumání složitých psychologických konceptů, často prostřednictvím poutavých příběhů. Jeho próza nabízí čtenářům jak pochopení, tak i introspekci.
Hektor se vydává za dalším dobrodružstvím, tentokrát chce polapit něco velmi prchavého: čas. Proč máme neustále málo času, přestože stále pospícháme. Existuje čas vůbec, když minulé už pominulo, přítomné v okamžiku zmizí a budoucí se ještě neudálo? Hektor začíná hledat ztracený čas a snaží se zjistit, jak by se nemožné mohlo stát možným a pomíjivý okamžik štěstí věčným.
Hektor, věhlasný mladý psychiatr, jenž putoval napříč kontinenty za tajemstvím štěstí, se znovu vydává vstříc dobrodružství. Jeho úkolem je najít geniálního profesora, který prý rozluštil tajemství lásky. Při své vzrušující cestě po profesorových stopách Hektor odhalí, jak komplikovaná i křehká láska je. Že přináší velké vzrušení, ale i bolest a odříkání. Že existuje mnoho druhů lásky, ale že té ideální mnoho z nás jenom sní. Ale lze vůbec lásce přijít na kloub? A pak, přestože je tak složitá a trýznivá, neměla by navždy zůstat tím, čím je: kouzlem okamžiku, největším štěstím a jedinou chvílí, kdy se naše sny stávají skutečností...
Kniha o mladém psychiatru Hektorovi se brzy po svém vydání stala světovým bestsellerem – víc než rok se držela na německém žebříčku nejprodávanějších knih, byla přeložena do mnoha jazyků a prodalo se jí přes milion výtisků. V současné době se podle knihy natáčí film v mezinárodní produkci. Filozofickou pohádku pro dospělé“ napsal přední francouzský psycholog. Nejde ale o další odbornou příručkou, je to román, který se hezky čte, zároveň však přináší víc: poučení, radost a snad i spokojenost. Jednotlivá ponaučení vyplývají z obyčejných lidských příběhů. Autor vychází ze své dlouholeté praxe psychologa a klade si podobné otázky jako téměř každý v dnešním moderním, uspěchaném světě – proč jsou šťastnější lidé chudí či nemocní a nešťastní lidé, který nic nechybí? Proč tak často sníme o šťastnějším životě a nevážíme si toho, který máme? Hledáme štěstí v úspěchu nebo ve vztazích s ostatními lidmi? Závisí štěstí na osudu, okolnostech nebo na způsobu, jak na věci nahlížíme?