Pavla Slavíčková Knihy

Publikace přibližuje vývoj účetnictví jako dosud spíše opomíjené kapitoly hospodářských dějin v českém prostředí, a to přibližně od konce středověku do roku 1989. Kniha je rozdělena do dvou oddílů, z nichž první přibližuje čtenáři život a dílo nejvýznamnějších osobností tohoto oboru, díky kterým se účetnictví etablovalo jako samostatná vědní disciplína. Samostatnou kapitolu tvoří popis vývoje výuky účetnictví, a to od jeho roztříštěných počátků až do doby systematizovaného vzdělávání garantovaného státem. Druhá část publikace se chronologicky zabývá vývojem účetní evidence v českých zemích, popisuje konkrétní podobu různých účetních systémů a na základě zejména normativních pramenů vytváří rámec sloužící jako klíč pro interpretaci dochovaných účetních záznamů.

Kniha popisuje vznik a vývoj kamerální účetní soustavy, používané na území dnešního Česka vedle účetnictví jednoduchého a podvojného nejpozději od doby Marie Terezie do roku 1954, a je vůbec první syntézou na toto téma v českém prostředí. Kromě detailní charakteristiky principů kamerálního účetnictví se zabývá rozšířením jedné z jeho verzí, tzv. puteánského účetnictví, v prostředí velkostatků a popisuje uplatnění kamerálního účetnictví označovaného jako tzv. účetnictví státní, resp. československé v orgánech veřejné správy během druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

Publikace přináší moderní kritickou edici Práv městských Království českého Pavla Kristiana z Koldína z roku 1579, kodifikaci městského práva navazující na starší právní vývoj, ale současně představující jeho kvalitativní proměnu a skutečnou změnu českého právního řádu. Čtenáři se tak dostává do ruky zákoník, který představoval svou povahou, po obsahové i jazykové stránce, unikát evropské úrovně a platil vedle zemských zřízení za jeden z nejdůležitějších předpisů práva platného v Čechách, na Moravě a ve Slezsku až do osvícenských reforem v druhé polovině 18. století, resp. u některých pasáží až do přijetí Všeobecného občanského zákoníku rakouského roku 1811. Edice je opatřena rozsáhlým úvodním slovem a dále komentáři strukturovanými podle jednotlivých právních odvětví, které umožňují pochopit jeho obsah i úlohu v proměnách české právní kultury 16.–18. století.

Právní ochrana dětí je v současné době stále aktuální a diskutované téma, její kořeny však sahají hluboko do minulosti. Kniha svým záběrem pokrývá časový úsek od konce středověku do počátku 19. století s přesahy zejména do staršího období a snaží se komparativní metodou na základě tehdy platných právních předpisů především z oblasti městského, ale i zemského práva postihnout historický vývoj této problematiky. Svým přístupem se tato studie hlásí k metodám "otců zakladatelů" právních dějin, mezi které lze vzhledem k záběru knihy počítat Jaromíra Čelakovského nebo Jana Kaprase, samotné téma a zejména dosažená zjištění však reagují na směry výzkumu v českém prostředí aktuálně populární, jakými jsou například gender studies či dějiny každodennosti.

Kniha je postavena na detailní analýze ucelené řady knih se záznamy civilněprávních sporů obyvatel královského města Vodňan, které pokrývají období druhé poloviny 16. století. V první části je věnována pozornost klasifikaci a jednotlivým typům soudních sporů a průběhu procesního řízení u městského soudu ve Vodňanech. Druhá, rozsáhlejší část nahlíží skrze tyto prameny postupně na jednotlivé struktury měšťanské společnosti, městskou radu, cechy, rodiny měšťanů aj. a na základě informací ze soudních spisů odhaluje vztahy mezi jednotlivými měšťany, popisuje jejich každodenní problémy a životní osudy. Text doplňují dva mikrohistorické exkurzy s příběhy řadových měšťanů, řemeslníků a jejich nejbližších.

Žena-podnikatelka není pouze fenoménem dneška. Na základě analýzy širokého spektra primárních zdrojů nabízí jednotlivé kapitoly knihy různé pohledy na tuto problematiku v současnosti i minulosti. Díky tomuto komplexnímu pojetí a interdisciplinárnímu přístupu autorského kolektivu si může čtenář vytvořit ucelený obraz o skutečnostech, které se ve světě podnikatelek odehrály, v současné době jej vytvářejí a do budoucnosti zřejmě budou ovlivňovat. Kniha popisuje nejen obecně problematiku vzdělávání dívek a žen s ohledem na jejich budoucí uplatnění, ale také konkrétní osudy Johanny Langer von Schroll, Elisabeth Arden či Janet Yellen.