Ольга Захарченко Knihy

Margaret hledí do budoucnosti s oprávněnými nadějemi: má snoubence, kterého zbožňuje, skvělou práci, zkrátka všechno, o čem si kdy snila. Pak ale dojde k nenadálému zvratu. Den, který měl být jedním z nejšťastnějších okamžiků jejího života, se zvrtne v pravý opak. Během kratinkého dramatického okamžiku přijde Margaret o vše, na čem si zakládala. Ocitne se na nemocničním lůžku, kde se kromě bolesti a strachu musí vypořádat také s nutností přijmout fakt, že nic už nebude jako dřív. Následky zranění budou trvalé. Kariéra je zmařená. Snoubenec, který na jejím momentálním stavu nese přímou vinu, se najednou chová odtažitě. Margaret má celou řadu dobrých důvodů, kvůli kterým by mohla propadnout poraženeckým náladám a smutkům. Neudělá to však. Rozhodne se bojovat a najít ve své neutěšené situaci alespoň něco dobrého. Něco, čeho by se dokázala chytit a jít dál. A kdo ví, třeba z toho nakonec vyjít silnější než kdy dřív...

Román o tom, jak se lidé ztrácejí, zamilovávají a kopou do všeho, co je kulaté. Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. O Britt-Marii zase někdo řekl, že je pasivně agresivní, zpomalená a hašteřivá babizna. A to není hezké vůbec – i když možná ne úplně nepravdivé. Britt-Marie po čtyřiceti letech manželství opustila město a manžela, který ji podváděl, a přijela do Borgu. Borg zasáhla finanční krize a nechala po sobě jen cedule s nápisem „Na prodej“ a pizzerii, která je cítit pivem. Britt-Marie nesnáší fotbal. Fotbal je to jediné, co v Borgu zůstalo. Tohle nevypadá na začátek krásného přátelství, to rozhodně ne. Ale když děti z fotbalového týmu v Borgu potřebují trenéra tak zoufale, že se nakonec rozhodnou přijmout kohokoliv, tak je detaily jako třeba ten, že ona opravdu, ale opravdu dělat kouče nechce, nezajímají. Tady byla Britt-Marie je román o tom, jaké to je mít předsudky (ne že by Britt-Marie nějaké měla, to samozřejmě ne), o ukládání příborů ve správném pořadí (vidličky, nože, lžíce, v tomhle pořadí, ale Britt-Marie na tom přece netrvá!) a o přírodě vedle silnice. Je to příběh o druhých šancích, prvních výkopech a o tom, že jedlá soda vyčistí skoro všechno.

Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie. Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyzrálá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je ohromně čilá, i když tím myslí, že jim přijde bláznivá. Elsa je jiná než ostatní. Kromě babičky nemá žádné další kamarády, ale to jí nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. Jenže i v nejkrásnějších pohádkách se občas objeví zlý drak a do boje proti nepříteli se Elsa musí vydat úplně sama. Má doručit tajemný dopis a adresátovi vyřídit, že babička pozdravuje a omlouvá se. Netuší, že přitom drží v rukou klíč k největšímu a nejdůležitějšímu dobrodružství, které se kdy v babiččině pohádkové říši odehrálo. Román Babička pozdravuje a omlouvá se je psaný se stejnou lehkostí jako Backmanův Muž jménem Ove, dokáže čtenáře vtáhnout do děje a zároveň ho pobavit i dojmout.

Soubor devatenácti krátkých povídek, jedné novely (Mlha) a dvou básní (Paranoia: Zaklínadlo a Pro Owena) vznikal postupně a poprvé byl publikován v osmdesátých letech. Dílo bylo přijato s nadšením a sám autor prohlásil, že děsivé povídky ho velmi baví. Dodal však, že hrozivá atmosféra v povídce Nezmar je i na něho příliš! Je tedy na čtenářích, do kterého z temných textů se ponoří nejsnáze a nejochotněji… Budete svědkem toho, jak se supermarket stává posledním útočištěm lidstva v boji s mimozemskými vetřelci, jak se výlet na půdu proměňuje v cestu do pekla, jak může být idylické jezero domovem bezbřehého zla nebo jak na opuštěném ostrově probíhá krutý boj o přežití…

Mladá žena se rozhodne utéct od krutého manžela a začít nový život daleko od něj. V zastavárně, kde chce zpeněžit zásnubní prsten, spatří podivný obraz starověké kněžky. Při pohledu na něj pocítí zvláštní, silné pohnutí a rozhodne se ho koupit. Později zjistí, že obraz je podobně jako pověstné Alenčino zrcadlo branou do tajemného světa. V něm se setká i s „Rose Madder“ – ženou v purpurovém rouchu. Protože prokáže této nebezpečně vyhlížející bytosti službu, může od ní očekávat pomoc. A zdá se, že ji bude potřebovat...

У видавництві # книголав виходить книга, що поєднує історичний документ із реальною історією кохання, випробуваного табором смерті. Дебютний роман австралійської письменниці Гізер Морріс розкриває силу кохання, віри й внутрішнього спротиву, які допомагають пережити найтяжчі випробування. Події відбуваються у 1942 році в концентраційному таборі «Аушвіц», де зустрілися Лалі Соколов і Гіта Фурман. Їхнє кохання зародилося з першого погляду, попри жахливі умови, розлуку та випробування, які призвели до 56 років щасливого подружнього життя. Гізер Морріс записала цю історію, спілкуючись із Лалі, з яким познайомилася у 2003 році. Ця зустріч змінила їхні долі, і літній чоловік довірився авторці, розповівши про своє життя під час Голокосту. Спочатку Гізер створила сценарій, який отримав визнання на міжнародних конкурсах, а згодом перетворила його на роман. Книга нагадує сучасному читачеві про важливість пам’яті, надії та кохання, які допомагають долати труднощі. Співзасновниця видавництва # книголав Світлана Павелецька зазначає, що ця історія надихає і надає сили, вказуючи на те, що подібне не повинно повторитися.