Matt Ridley Knihy

Podtitul: O evolučních základech a zákonitostech nesobeckého jednání člověka Jak je možné, že lidská společnost se na nejrůznějších místech a v nejrůznějších dobách řídí morálkou, zákony a všeobecně převládající slušností, když naše chování se podle sociobiologů formovalo během miliónů let, kdy jsme mezi sebou zápasili o přežití a naslouchali příkazům svých sobeckých genů? Anglický zoolog a publicista Matt Ridley se na tyto a další otázky pokouší odpovědět, přičemž své brilantně a vtipně formulované závěry podpírá důkazy ze světa zvířat, z historie, antropologie nebo ekonomických teorií. Jeho kniha je určena zájemcům o sociologii, antropologii, psychologii, biologii a hraniční oblasti těchto disciplín z řad laiků, studentů i odborníků. Na obálce: reprodukce obrazu (výřez) Vincenta van Gogha Milosrdný Samaritán.

Podtitul: Jak malé změny přetvářejí svět. Svou nejnovější knihou Evoluce všeho podnikl přední britský popularizátor vědy Matt Ridley frontální útok na všeobecně rozšířenou představu, že svět je celý naplánovaný a že všechno musí být řízeno shora. Svět, jak podrobně dokládá Ridley, je naopak prostoupen nikým neplánovanou a neřízenou evolucí, která je zdrojem a motorem všeho důležitého nejen v přírodě, ale i ve společnosti; nové věci vznikají spontánně, v drobných a postupných přírůstcích, zákonitě a metodou pokusu a omylu - všechno jsou to různé verze biologického principu přirozeného výběru, ať jde o jazyk, trhy, vynálezy, morálku, náboženství nebo internet. Většina lidského světa tedy není výsledkem lidského ani jiného plánu, ale produktem lidského konání. Ridley myšlenku primární role evoluce podepírá erudovaně zpracovanými doklady z vědy, technologie, ekonomiky, historie, vývojové psychologie, politiky i filozofie. Evoluce je síla, která formuje naši kulturu, naše technologie, naše mysli a nyní formuje i naši budoucnost.

Nová kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě. Základním faktorem na této cestě jsou inovace, záhadný a nedoceňovaný proces, který vskrytu formuje historii lidské civilizace a je obdobou biologické evoluce. Inovace se zásadně liší od vynálezů, protože při nich nevzniká něco zcela nového, ale již existující vynálezy a myšlenky se přetvářejí ve spolehlivé, prakticky upotřebitelné a masově dostupné věci. Jde o postupný, nepředvídatelný, zdola poháněný proces, který často provází šťastná náhoda. Inovace také nejsou dílem jednotlivců, ale plodem spolupráce a výměny myšlenek mnoha lidí. V řadě příběhů se seznámíme s inovacemi od vzniku zemědělství přes parní stroj a očkování až po sociální média a sdílenou ekonomiku. Vůbec první a nejdůležitější inovací je však z hlediska planety Země vznik života samotného.

Podtitul: O evoluci prosperity. Nejnovější kniha předního britského popularizátora vědy líčí cestu k prosperitě, kterou lidstvo ušlo ve zlepšování svého údělu od doby kamenné po dnešek. Autor odpovídá na tradiční otázku: Co bylo základním faktorem, který lidskému druhu umožnil rozvoj? Odpověď nalézá v obchodu – směna výrobků, služeb a myšlenek prostřednictvím specializace a dělby práce podněcovala k inovacím, které jsou motorem vzestupu. Díky jejich nekonečnému proudu jsou nyní lidé nejen bohatší, ale i zdravější, šťastnější, svobodnější a rovnější než kdykoli dříve. Ridley je přesvědčen, že lidstvo zůstane na cestě prosperity, dokud se budou „pářit myšlenky“. Svůj optimismus čerpaný z podstaty člověka a celé historie lidstva autor staví do kontrastu s dnešním převládajícím pesimismem a s iracionální popularitou moderních proroctví zkázy světa, z nichž se nikdy žádné nenaplnilo.

Podtitul: "Životopis lidského druhu v třiadvaceti kapitolách" Ridley je osvěčený autor a ani v prozatím poslední knize přeložené do češtiny Vás nezklame. Dozvíte se základní poznatky o molekulární genetice a to způsobem srozumitelným, jasným, byť je zřejmé, že se musí jednat jen o představení těch nejdůležitějších výsledků této disciplíny. O otázce, zda se filozofové mají věnovat poznatkům tohoto druhu, přestanete pochybovat hned po úvodní kapitole. V posledním čísle německého časopisu Information Philosophie (4/2001) byla úvodní studie shodou okolností věnována právě otázce: Co víme, když známe lidský genom? Filozofové mají opět o práci postaráno.

Podtitul: Sexualita a vývoj lidské přirozenosti. U nás dobře známý autor Matt Ridley přinesl v této knize nový pohled na evoluční psychologii pohlavního výběru. Od svého prvního vydání v roce 1993 významně přispěla ke změně chápání mnoha aspektů evoluční teorie a stala se klasickým textem. Červená královna je poutavě napsaná encyklopedie nejnovějších vědeckých názorů na lidskou přirozenost. Pojmenována je podle Červené královny z Carrollovy Alenky, která zůstává na místě, ať utíká seberychleji – podobný efekt v evoluci vysvětluje Teorie červené královny, podle níž závody organismů vedou ke stabilní rovnováze. Kniha, která se stala klasikou již krátce po svém vydání, patří do knihovny každého přemýšlivého člověka.

Podtitul: O evolučních základech a zákonitostech nesobeckého jednání člověka Jak je možné, že lidská společnost se na nejrůznějších místech a v nejrůznějších dobách řídí morálkou, zákony a všeobecně převládající slušností, když naše chování se podle sociobiologů formovalo během miliónů let, kdy jsme mezi sebou zápasili o přežití a naslouchali příkazům svých sobeckých genů? Anglický zoolog a publicista Matt Ridley se na tyto a další otázky pokouší odpovědět, přičemž své brilantně a vtipně formulované závěry podpírá důkazy ze světa zvířat, z historie, antropologie nebo ekonomických teorií. Jeho kniha je určena zájemcům o sociologii, antropologii, psychologii, biologii a hraniční oblasti těchto disciplín z řad laiků, studentů i odborníků. Na obálce: reprodukce obrazu (výřez) Vincenta van Gogha Milosrdný Samaritán.

Jak je možné, že lidské společnosti se řídí morálkou, zákony a všeobecně převládající slušností, když naše chování se podle sociobiologů formovalo během milionů let, kdy jsme mezi sebou zápasili o přežití a naslouchali příkazům svých sobeckých genů? Anglický zoolog a publicista Matt Ridley se na tyto a další otázky pokouší odpovědět, přičemž své brilantně a vtipně formulované závěry podpírá důkazy ze světa zvířat, z historie, antropologie nebo ekonomických teorií.

The bestselling author of "Genome" chronicles a new revolution in the world'sunderstanding of genes.

Exploring the unique mating behaviors of birds, this book delves into the origins of beauty and its connection to humanity. Acclaimed science writer Matt Ridley examines how these avian rituals reflect broader themes of attraction and evolution, offering insights into the intricate relationship between nature and human perception.

"Originally published as How Innovation works: serendipity, energy and saving of time in Great Britain in 2020 by 4th Estate, an imprint of HarperCollins Publishers."--Title page verso.

A new virus emerged in 2019, causing unprecedented chaos and raising urgent questions about its origins. As the pandemic unfolded, initial hopes of quickly identifying how SARS-CoV-2 first infected humans faded. Nearly two years in, the mystery remains unresolved and increasingly complex. In this insightful exploration, a scientist and a writer collaborate to uncover how a virus, closely related to those found in bats in subtropical southern China, began spreading in Wuhan, over 1,500 kilometers away. They confront the perplexing absence of expected signs of an outbreak: no infected animals in markets, no early cases among travelers, no rural epidemics, and no rapid adaptation of the virus to humans. To unravel this pressing enigma, the narrative delves into the events from 2019 to 2021, examining animal markets, virology labs, and hidden records in Chinese theses and websites, as well as clues embedded in the virus's genetic code. The result is a captivating detective story that leads readers deeper into a metaphorical cave of mystery. The authors investigate various promising leads, only to find blind alleys, until they finally approach a shaft that hints at the truth.

Ridley traces Crick's life from middle-class mediocrity through his leap into biology at the age of 31 and his co-discovery of the double helix structure of DNA.

Armed with extraordinary new discoveries about our genes, acclaimed science writer Matt Ridley turns his attention to the nature-versus-nurture debate in a thoughtful book about the roots of human behavior. Ridley recounts the hundred years' war between the partisans of nature and nurture to explain how this paradoxical creature, the human being, can be simultaneously free-willed and motivated by instinct and culture. With the decoding of the human genome, we now know that genes not only predetermine the broad structure of the brain, they also absorb formative experiences, react to social cues, and even run memory. They are consequences as well as causes of the will.

Francis Crick, who passed away in 2004 at eighty-eight, is recognized alongside Galileo, Darwin, and Einstein as one of history's greatest scientists. From 1953 to 1966, he led a revolution in biology by uncovering the genetic code, the essential digital cipher of heredity that differentiates living from non-living entities. His groundbreaking work, often done in collaboration, encompassed the discovery of the double helix, the mechanism of protein synthesis, and the three-letter nature of the genetic code. Matt Ridley's biography chronicles Crick's journey from a middle-class upbringing in the English Midlands and a lackluster education to a pivotal career shift into biology at thirty-one. At Cambridge, he showcased a unique visual imagination and remarkable tenacity, enabling him to solve significant scientific puzzles long before others recognized them. After achieving his goal of understanding what makes living beings alive, Crick moved to California at sixty to explore another lifelong question: the nature of consciousness. Unfortunately, he ran out of time before uncovering the answers he sought.

The narrative challenges the common belief that Thomas Edison solely invented the light bulb, exploring the contributions of other inventors and the collaborative nature of innovation. It delves into the historical context of the time, highlighting the competition and advancements in electrical technology. By examining Edison's role alongside his contemporaries, the book provides a more nuanced understanding of the invention and its impact on society.

"Progress. It is one of the animating concepts of the modern era. From the Enlightenment onwards, the West has had an enduring belief that through the evolution of institutions, innovations, and ideas, the human condition is improving. This process is supposedly accelerating as new technologies, individual freedoms, and the spread of global norms empower individuals and societies around the world. But is progress inevitable? Its critics argue that human civilization has become different, not better, over the last two and a half centuries. What is seen as a breakthrough or innovation in one period becomes a setback or limitation in another. In short, progress is an ideology not a fact; a way of thinking about the world as opposed to a description of reality. In the seventeenth semi-annual Munk Debates, which was held in Toronto on November 6, 2015, pioneering cognitive scientist Steven Pinker and best-selling author Matt Ridley squared off against noted philosopher Alain de Botton and best-selling author Malcolm Gladwell to debate whether humankind's best days lie ahead, "--Amazon.com.