Kai Molvig Knihy

Hubert Selby se v této knize, kterou psal šest let, pokusil popsat „hrůzy a svět bez lásky, aby čtenáře zavalil pravdou jako Beethoven a donutil ho o ní po přečtení knihy – a je jedno, jestli se mu líbila, nebo ho znechutila – týdny, měsíce nebo sakra každým okamžikem přemejšlet“. Poslední odbočka na Brooklyn je sbírkou příběhů nejrůznějších feťáků, členů pouličních gangů, prostitutek a prostitutů i kdysi docela obyčejných lidí, které však život udolal a zbavil všech iluzí. Svět, v němž se lidé Selbyho příběhů pohybují, je peklem, světem nevědomosti, drogové závislosti, zkaženosti a násilí – soucit, láska, pomoc druhému zde nemá místo –, veškeré lidské konání má jeden jediný cíl – přežít. Selby u svých postav rozpoznal, že cynismus, brutalita a „bezcitnost“ jsou jenom maskou zakrývající strach z toho, že tito lidé nevědí, kudy z kola ven.

Román, kterým se Margaret Cravenová připomíná českému čtenáři, zaznamenal úspěch největší a vyšel v četných reedicích: A to právě díky mimořádné čistotě stylistické i myšlenkové, autorské zaujatosti a vřelosti, a nakonec i exotičnosti prostředí, do něhož svůj román zasadila. Cravenová vypráví o osudech kněze Marka, který přichází na svoji první farnost v Kanadě do zapadlé indiánské vesnice kmene Kwakiutl. Román Slyšel jsem sovu zavolat své jméno je vpravdě příběhem o hledání lidského štěstí a smyslu života. Přitom je i pohledem na dvě civilizace, z nichž jedna pozvolna pohlcuje druhou, nezadržitelně a logicky, neboť takový je řád a vývoj lidské společnosti. Na jednotlivých osudech, ať už domorodých nebo bílých usedlíků, je patrno, jaké převratné změny přináší pronikání civilizace ze světa, jehož jsou součástí. Jak složitě se musejí staří vyrovnávat s odchodem svých potomků, a také jak těžké je pro mladé vykročit z prostředí, kam přestávají patřit, do světa, který je ještě nepřijal. Zároveň však touží odejít, či se aspoň o to pokusit, neboť to znamená vzdělání, uplatnění vloh, decentní život na úrovni, který se jim stává nezbytností.

This book, first published in 1970, combines the efforts of New American Library and The World Publishing Company, showcasing a unique collaboration in its release. The narrative explores themes relevant to its time, offering insights into the cultural and social dynamics of the era. Readers can expect a rich tapestry of characters and situations that reflect the complexities of the period, making it a significant contribution to literature of that decade.

This Pulitzer Prize–winning novel tells the story of Laurel McKelva Hand, a young woman who has left the South and returns, years later, to New Orleans, where her father is dying. After his death, she and her silly young stepmother go back still farther, to the small Mississippi town where she grew up. Along in the old house, Laurel finally comes to an understanding of the past, herself, and her parents.

Autobiografický román je příběhem spisovatelky, která hledá muže, jehož by mohla skutečně milovat a být s ním šťastná. Inteligentní a nekonvenční žena přijíždí po boku svého manžela do Vídně na kongres psychoanalytiků. Zamiluje se do jednoho z účastníků, s nímž pak cestuje Evropou. Muž jí však opouští s tím, že se musí setkat s bývalou ženou a dětmi. Hrdinka se pak stane pacientkou psychoanalytiků a spolu s nimi se potýká se svými depresemi, aby se v závěru románu vrátila ke svému opuštěnému manželovi. Román je psán s humorem a nadhledem a ironicky komentuje módní psychoanalytické šílenství....