L. Coutinho Pořadí knih (chronologicky)

Pan Ucugi je sedmdesátiletý muž, který trpí mnoha zdravotními problémy a žije se svou rodinou – manželkou, synem Džókičim, jeho ženou Sacuko, vnukem a ošetřovatelkou Sasake. Jeho sobecká povaha znepříjemňuje život všem kolem něj. Celá kniha je psaná formou jeho deníku. Ucugi preferuje snachu Sacuku, kterou považuje za symbol krásy, a čím více si uvědomuje svou stařeckou ošklivost, tím více ho Sacuka přitahuje. Jeho touha se stává tak silnou, že i impotentní starce přemůže sexuální chtíč. Sacuka umí s Ucugim manipulovat a za malé odměny získává výhody, které nemají jeho vlastní dcery, což v rodině vyvolává napětí, z něhož má Ucugi radost. Sacuka odmítá tradiční hodnoty a je moderní ženou, která se provokativně obléká a podvádí svého manžela, což Ucugiho přitahuje. Její chování ji činí neoblíbenou v rodině, což Ucugiho ještě více fascinuje. Jeho touha vyvrcholí, když jí daruje tři miliony jenů na prsten. Zdravotní stav pana Ucugeho kolísá, ale po nalezení místa k poslednímu odpočinku se jeho stav náhle zhorší a vyžaduje hospitalizaci.

Autobiograficky laděná povídka Pouť do Země východní bývá mnoha literárními historiky považována za prolog Hry se skleněnými perlami. Hesse ji začal psát v roce 1930, v době, kdy velké naděje na lepší duchovní uspořádání společnosti po první světové válce pomalu braly za své. Povídka reflektovala autorův pocit osamění a zmaru i rozchod s přítelem a duchovním učitelem Gustavem Gräserem považovaným za „Gándhího Západu“. Ústředním motivem je hledání ideálu, potřeba mravní zralosti a podřízení života jednotlivce nadosobnímu celku. Vypravěč, bývalý hudebník H. H., prožívá osobní krizi. V prázdnotě života beze smyslu vzpomíná na dobu, kdy se jako člen tajného Bratrstva vydal na Východ, vstříc světlu a zázraku. Jejich společná pouť byla cestou prostorem i časem, na hraně snu a skutečnosti. Působivý, poetický styl, umné proplétání motivů a postav reálných i literárních činí z povídky mimořádný klenot.