Anna Casassas Figueras Knihy

Dunaj má mnoho jmen, než se po 2850 kilometrech vlije do Černého moře: Donau, Dunaj, Duna, Dunar, Dunai. Kdo chce literárně zachytit proměnlivost oblastí, kterými řeka protéká, musí objevit nový literární žánr. Jedině tak se mohou prolnout dějiny a příběhy, pestrost krajů, zemí, lidí a jazyků. Magrisovi se podařilo napsat text na pomezí románu a eseje, deníku a autobiografie, kulturních dějin a cestopisu. ústředním tématem je stará habsburská říše a ohromující kulturní bohatství mizející střední Evropy.

On Idol, ona Ideál – vysněný pár jazzové éry, 20. let minulého století. On světoznámý spisovatel, který proslul několika veleúspěšnými romány, ona kráska amerického Jihu z vážené a zámožné rodiny – Francis Scott Fitzgerald a Zelda Sayreová, dvojice hrdinů tohoto románu. Řeklo by se dvojice předurčená ke štěstí a dlouhému životu na výsluní, opak byl však pravdou. Na vrcholu zářili jen pár let a jejich osobní život zle ztroskotal. Kdo nesl větší vinu: Scott a jeho přezíravost, sklon k pití a přátelství s muži, nebo Zelda a její ctižádost, výstřednost, záliba ve skandálech? Román Alabama song o tom vypráví Zeldinými ústy, takže pravda může být jednostranně zkreslená. A navíc, jak zdůrazňuje autor Gilles Leroy, který za román získal v r. 2007 vysoce prestižní francouzskou literární Goncourtovu cenu, jde o fikci, takže shoda či neshoda s autentickými osudy a postavami zde není podstatná. Podstatný je působivý příběh ženy, která tolik toužila žít naplno, až ji to hubilo. „Kdo jde na bál, musí tančit,“ tak zní motto příběhu. A hrdinka velmi toužila točit se ve víru po parketu, v pevném objetí, necítit těžkou alabamskou půdu pod nohama...

El viatjar infinit és un esplèndid quadern de viatges, ple de tinta i vida viscuda: el diari d'un cos en moviment que juga a descobrir, conèixer i escoltar, i sobretot a compartir. I d'aquí neix l'encant. Un relat de vint anys de viatges, del 1981 al 2004. Ens trobem caminant de la mà de l'autor pels camins de l'Iran o de Tasmània sense haver-hi estat mai. Des de la Manxa del Quixot fins al Petersburg de Raskolnikov, des del castell de Ludwig de Baviera fins a l'escrivania d'Arnold Shönberg. De Londres a Sicília. A Berlín, on Magris discuteix amb Günter Grass. A la Xina, al Vietnam... Viure, viatjar, escriure. Ens reconeixem com a viatgers que de sobte se senten fascinats i ferits pels llocs i les persones i que, finalment, intenten resistir-se contra la desintegració buscant la vida plena.