Petr Kopecký Pořadí knih (chronologicky)

Kniha je je vtipnou a svým konceptem i zcela originální prvotinou Petra Kopeckého. Je určena především milovníkům krásných žen, dobrého pití, mnoha tváří sexu i laskavého humoru.

Robinson Jeffers a John Steinbeck kdysi představovali zvučná jména české překladové literatury, z nichž k dnešku doléhají jen ozvuky. Před půl stoletím se tito kalifornští autoři těšili nebývalé přízni české čtenářské i kritické obce. Přesto se v Československu, potažmo v České republice, nedostalo jejich tvorbě hlubší reflexe. Většina z kritických textů navíc vznikla před rokem 1989, a proto zahrnují i nutnou ideologickou úlitbu cenzorům. Nemohou tedy zcela otevřeně pojednávat o všech aspektech příslušných děl. Tato kniha představuje první ucelenou tematickou studii díla Robinsona Jefferse a Johna Steinbecka napsanou v českém jazyce. Přináší především hodnocení literárních textů obou autorů z hlediska ekologické literární kritiky (tzv. ekokritiky), literárněkritického směru, který má zejména v anglosaském akademickém světě mnoho příznivců. V českém prostředí se však doposud neetabloval a neexistuje zde ani žádná systematická studie uplatňující ekokritický pohled na literaturu. V závěrečném oddílu knihy je pak pozornost věnována ideologické dimenzi recepce díla obou autorů v komunistickém Československu.

Psychologický román s výrazným sociálním podtextem z roku 1939 zachycuje tísnivou společenskou atmosféru v Anglii před 2. světovou válkou očima pojišťovacího agenta. Příběh se odehrává na konci třicátých let a jeho hrdinou je průměrný obyvatel středoanglického předměstí, jehož práce pojišťovacího agenta je pro autora symbolem komerčnosti moderní doby. S ním se čtenář dostává mezi drobné obchodníky a zaměstnance velkých společností, kteří žijí v neustálém strachu před krachem. Hrdina, který svou životní nejistotu řeší útěkem do rodného kraje a nalézá tam průmyslové město, jež ho děsí, prochází bouřlivým vývojem a pod tlakem deziluze si do dalšího života odnáší pochybnou výhodu sebepoznání. Kritický odstup od sebe samého vede ale nakonec k hlubšímu pocitu odcizení od okolního světa. Kniha je charakteristická tématem odcizení, které přináší nástup moderního světa, a obavami z jeho dalšího vývoje.