Daniela Rywiková Pořadí knih

Kniha je již druhou kolektivní monografií věnovanou sdruženému klášteru minoritů a klarisek v Českém Krumlově. Přináší celkem čtrnáct kapitol zaměřených zejména na krumlovské ženské duchovní komunity - klarisky a františkánské terciářky (bekyně), jejichž dům bezprostředně s dvojklášteřím sousedil. Jednotlivé kapitoly knihy se věnují jak vizuální kultuře a každodennosti krumlovského kláštera klarisek, tak přinášejí dosud nepublikované poznatky např. o kostelní sakristii, nebo o středověkých nástěnných malbách v prostoru bývalé kruchty klarisek v klášterním kostele a v tzv. malé kvadratuře františkánských terciářek. Součástí knihy jsou rovněž tři zahraniční studie, jež krumlovský komplex nahlížejí v širším kontextu. Jedinečná situace jeho tří duchovních komunit vynikne v komparaci s dalšími kláštery klarisek v česko-polské řádové provincii, stejně jako v obecné rovině ve srovnání s jinými podvojnými kláštery různých řádů, jež ve středověku představovaly unikátní formu monastického života. Závěrečný tematický oddíl knihy je věnován středověké knižní kultuře františkánů a vzdělávání ženských duchovních komunit.

Smrt představuje v umění i filozofii všech civilizací a kultur univerzální a permanentně přítomné téma. Také proto je její výtvarná prezentace jedinečnou příležitostí ke zkoumání vztahu člověka žijícího v pozdně středověké Evropě k zásadním otázkám jeho pozemské i posmrtné existence. Výtvarné umění pozdního středověku ilustruje vztah středověkého člověka ke smrti a vlastní smrtelnosti a zároveň dovoluje lépe porozumět jeho mentalitě i imaginaci, s jejíž pomocí se snažil vyrovnat s faktem vědomého tělesného zániku. V českém malířství 14. a 15. století se dochovalo několik jedinečných příkladů tzv. makabrózní ikonografie, jimž jsou věnovány samostatné kapitoly, a jež jsou důkladně analyzovány v kontextu monastické tradice „kultury smrti“, výtvarného umění, funerální liturgie a náboženské praxe tehdejší Evropy. České země jsou přitom jedinou oblastí střední Evropy, v níž se do dnešní doby dochovaly všechny hlavní náměty pozdně středověké ikonografie personifikované Smrti: Legenda O setkání třech živých s třemi mrtvými, Triumf smrti, Tanec smrti a v neposlední řadě také unikátní groteskní zobrazení tzv. dobré i triumfující Smrti. Zajímavým aspektem umrlčí ikonografie pozdně středověkých Čech je pak její adaptace a využití utrakvistickými teology odlišně chápajícími nejen tzv. ars moriendi, ale poslední věci člověka obecně.

Kniha se zaměřuje na českokrumlovský klášter minoritů a klarisek, jehož založení se datuje před 665 lety, a který byl v letech 2014 a 2015 revitalizován. Publikace obsahuje devatenáct kapitol od odborníků z různých oborů, které nabízejí komplexní pohled na historii, stavební dějiny, architekturu, výtvarné umění a hudbu spojenou s tímto klášterem a jeho významem v Čechách a na Moravě. První část se věnuje architektuře kláštera a stavebním dějinám, přičemž zkoumá archivní prameny a kontext minoritského stavitelství v regionu. Další kapitoly se zaměřují na specifické architektonické problémy, obnovu klášterních zahrad a archeologické a dendrochronologické průzkumy. Druhá část se soustřeďuje na zbožnost, výtvarné umění, hudbu a vzdělanost, zahrnující rukopisné sbírky a bohatý hudební život kláštera, a snaží se umístit krumlovské kláštery do širšího náboženského a uměleckého kontextu. Závěrečná studie se věnuje Kongregaci Školských sester de Notre Dame a jejich pedagogickému působení v Českém Krumlově, které je spojeno s moderními dějinami kláštera klarisek. Publikaci doprovází unikátní černobílé a barevné vyobrazení.

Knihu tvoří dvě samostatné studie pojednávající o naukách o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství a jejich reflexi v písemných pramenech a v umění českého středověku. První z nich je věnována počátkům nauk ve starověku a následně srovnání pojednání o neřestech s učenímo ctnostech, na němž lze demonstrovat východiska pro formování učení o sedmi skutcích milosrdenství, hrajících zásadní roli v pastorační praxi vrcholného a pozdního středověku. Další kapitoly zaměřené exkluzivně na české prostředí analyzují díla laických myslitelů a další homiletické literatury 15. století. Následující umělecko-historická studie čtenáře seznámí s reflexí nauk o sedmi smrtelných hříších a sedmi skutcích milosrdenství v umění evropského středověku na pozadí historicko-náboženského kontextu doby vrcholného a pozdního středověku. Pozornost je věnována zobrazování sedmi smrtelných hříchů a skutků milosrdenství v české knižní i monumentální malbě, stejně jako některým zajímavým otázkám, jež se zobrazováním hříchů a skutků v pozdním středověku souvisejí. Patří mezi ně například role moralizující ikonografie ve středověké pastorační praxi nebo originální a nezřídka excentrická vizuální schémata v prostředí středověkého kláštera. Zdroj: http://www.kosmas.cz/knihy/185829/militia-est-vita-hominis/

Publikace je rozdělena do dvou částí. První se věnuje metodickému a teoretickému úvodu s praktickou ukázkou metodického postupu ikonograficko-ikonologické analýzy konkrétního výtvarného díla. Další kapitoly pak představují stručné vhledy do problematiky vývoje ikonografie umění křesťanského Západu a jsou doplněny o konkrétní příklady výtvarných děl, které jsou z ikonografického hlediska signifikantní pro dané období. Analyzovaná díla jsou reprodukovaná v obrazové příloze a za každou kapitolou následuje seznam literatury k dalšímu studiu, prohlubující danou tematiku. Druhá část publikace přináší příklady vývoje zobrazovací tradice některých ikonografických námětů, na kterých ilustrujeme vývoj vždy konkrétního ikonografického idiomu v rámci umění středověku. Přílohy zahrnují česko-anglicko-německý ikonografický slovníček pro snadnější orientaci v zahraniční ikonografické literatuře, slovníček ikonografických latinských a řeckých pojmů s českým překladem a obrazovou přílohu.

Publikace se věnuje jedinečnému souboru renesančních nástěnných maleb v bývalém městském kostele sv. Václava v Moravské Ostravě, pocházejících z poloviny 16. století. Malířský cyklus v interiéru kostela představuje jeden z nejrozsáhlejších dochovaných celků renesančních nástěnných maleb na území Severovýchodní Moravy. Studie se zabývá především ikonografickou analýzou maleb a představuje tak vůbec první pokus o komplexní zhodnocení a interpretaci malířské výzdoby interiéru této nejstarší ostravské stavební památky v kontextu kulturní historie a náboženské problematiky Moravy poloviny 16. století.