Stig Dagerman Knihy

Mot si vám s ohromnou pýchou dovoluje představit první knihu, která je plodem rozhodnutí rozšířit dosavadní záběr nakladatelství, a to právě ve chvíli, kdy slavíme desáté výročí od založení. Letos s námi budou čeští čtenáři moct objevit (někteří z nich možná spíš znovu objevit) velkého švédského spisovatele Stiga Dagermana. Jako první vydáváme jeho text Naše potřeba útěchy je neukojitelná, po němž bude za pár týdnů následovat Popálené dítě – reedice českého vydání z roku 1985, tentokrát s úpravami původního překladatele Zbyňka Černíka. V dalších letech Mot plánuje vydat postupně celý souhrn Dagermanova díla.

V roce 1946 se mladý švédský novinář a spisovatel Stig Dagerman vypravil do Německa a v pozoruhodném svědectví zachytil, jak smíšené pocity v něm válečné trosky vyvolávají: zkoumá utrpení, nenávist i vinu. Situace, v níž návštěvník na podzim roku 1946 zastihl německý národ, byla stručně řečeno taková, že vyvozovat z jeho ideologického postoje jakékoli závěry se jevilo jako morální nemožnost. Hlad je přece forma nevypočitatelnosti, nejenom fyzický, ale i psychický stav, který poskytuje velmi malý prostor pro dlouhé přemýšlení.

Had má podobu sbírky povídek, nicméně mistrovské rozuzlení posléze odhalí jejich skrytou provázanost. Autor dokáže svou látku podat rovnocenně mužským i ženským pohledem, přičemž obě tyto optiky mu slouží ke zkoumání hlubokého zla sociální nespravedlnosti a k popisu psychologie strachu. Had je totiž především kniha o strachu, základním lidském instinktu. Dagerman ho pitvá chladně a racionálně. Pečlivě analyzuje, jak skupinu jednotlivců postupně přemáhá děs, jak na něj reagují každý po svém. Snaží se ukázat, že si člověk primární úzkost nosí v sobě. A spíše než ji popírat je třeba ji přijmout: naučit se s ní žít je jediná cesta, jak sebe sama poznat.

Příběh rozpadající se rodiny z dělnické čtvrti ve Stockholmu je morálním dramatem o komplikovaných rodinných a partnerských vztazích. Syn se rozhodne pomstít svou mrtvou matku, kterou otec podváděl již za jejího života. Nenávidí otce i jeho milenku. Během roku však poznává, že otázka viny není jednoznačná, a že klamal sám sebe. Se svou nevlastní matkou se smiřuje a nachází i lepší vztah ke své snoubence.

Starosti se svatbou obsahují typicky dagermanovskou mravní problematiku, jako je pocit lidské osamělosti a odpovědnosti, sociální vztahy mezi lidmi, jenže ji skrývá, vpracovává do lyrickoepické tkáně, vytvářené z anekdotických epizod, proniknutých často drastickým humorem (a jindy obestřených snovou neskutečností), který kontrastuje s jejich tragickým podtextem. Tyto epizody živelně krystalizují kolem ústředního motivu vesnické svatby mezi věrolomnou Hildur a bohatým řezníkem Westlundem.

Set in a working-class neighborhood in Stockholm, A Burnt Child revolves around a young man named Bengt who falls into deep, private turmoil with the unexpected death of his mother. Written in a taut and beautifully naturalistic tone, it remains Stig Dagerman's most widely read novel and is one of the crowning works of his short but celebrated career.

Der bedeutende schwedische Autor hat das literarische Profil der 40er Jahre in Schweden entscheidend geprägt. In den 34 Erzählungen des Bandes gibt Dagerman (1923-1954) der Lebens - Zukunftsangst einer entwurzelten Nachkriegsgeneration und der inneren und äußeren Gefährdung des Menschen spätbürgerlichen Gesellschaft überzeugenden Ausdruck. Mit tiefem Einfühlungsvermögen, stillistischer Virtuosität und zum Teil starker Symbolhaftigkeit gestaltet er Vereinsamung, gestörter Partner - und Familienbeziehungen, emotionale Grausamkeit, Mängel an menschlicher Wärme und eigene Kindheitserlebnisse

Ein verstörender Alptraum aus Gewalt und Maßlosigkeit in dörflicher Idylle 'Je unfreier und armseliger das Leben ist, desto stärker werden unsere Vorstellungen von einem anderen Dasein, vom Leben in Freiheit und Ehre.' Stig Dagerman Auch das Glück braucht einen Raum, in dem es sich entfalten kann: Schonungslos schildert Stig Dagerman die Hochzeit des Schlachtermeisters Westlund mit Hildur Palm. Statt ländlicher Idylle offenbart Dagermans sezierender Blick ein grausames Geflecht boshafter Charaktere, die einander in Hass, Habsucht, Neid und sexueller Gier verbunden sind. In der Vorbereitung zum Fest begegnet die Dorfgemeinde sich selbst - und ertränkt das Entsetzen in einer grotesk geschilderten Nacht voll Gewalt und Alkohol. Stig Dagerman entlarvt das liebliche Bild schwedischer Behaglichkeit zwischen Seen und Wäldern, das nicht nur in Deutschland immer noch vorherrscht. Der expressionistische Stil des Romans ist der Empörung des jungen.