Pierre-Emmanuel Dauzat Pořadí knih (chronologicky)

Longlisted for the 2020 Women's Prize for Fiction Longlisted for the 2020 Orwell Prize for Political Fiction A Times, Evening Standard and Financial Times Book of the Year I was a girl once, but not any more . . . A young woman, barely more than a girl herself, must learn to survive with a child of her own, in a world which seems entirely consumed by madness. As she navigates a landscape of terrors and trials, can she find a place of safety within a society blinkered by mistrust and denial? 'Astonishing.' New Statesman 'Raw and transfixing.' Observer 'Miraculous . . . Extraordinary.' Mail on Sunday 'A masterpiece.' Irish Independent 'Mesmerising.' Sunday Times 'Devastating and moving.' Daily Telegraph

Po mimořádně úspěšných knihách Sapiens a Homo deus, ve kterých přinesl zprávu o minulosti a budoucnosti lidstva, se Yuval Noah Harari obrací k přítomnosti a nabízí nám pomocnou ruku, abychom se vyznali v dnešním často popleteném světě.

Po bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva obrací Yuval Noah Harari zájem k budoucnosti. Analyzuje, jaké důsledky mohou nastat, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi, jako jsou např. umělá inteligence nebo genetické inženýrství. Harari představuje vizi nepříliš vzdáleného světa, v němž zřejmě budeme čelit novým typům výzev. V knize Homo deus – Stručné dějiny zítřka zkoumá naši budoucnost svým typickým způsobem, v němž kombinuje především historii, filozofii a přírodní vědy, ale i poznatky dalších oborů. Jak to dopadne s demokracií, když firmy jako Google a Facebook budou znát naše záliby a preference (včetně politických) lépe než my sami? Co se stane se sociálním státem, jestliže počítače budou úspěšné na trhu práce a vznikne tak počtem většinová třída „zbytečných lidí“? Jak naloží s genetickým inženýrstvím např. islám? Budou v Silicon Valley vyvíjet jenom nová technická zařízení, nebo i nová náboženství? Když se z Homo sapiens stane Homo deus, jaké nové cíle si vytyčíme? Jaké projekty bychom se měli snažit uskutečnit a jak ochráníme tuto křehkou planetu a lidstvo samotné před našimi vlastními ničivými silami? Kniha Homo Deus nám poskytuje vhled do snů a nočních můr, které budou utvářet 21. století – od překonání smrti po vytvoření umělého života. Nabízí svoji odpověď na základní otázku po dalším vývojovém stupni lidstva: Kam odtud jdeme? Kam půjde Homo Deus?

<div> <p>It is history on an epic yet human scale. Vast in scope, exhaustive in original research, written with passion, narrative skill, and human sympathy, <b>A People's Tragedy</b> is a profound account of the Russian Revolution for a new generation. Many consider the Russian Revolution to be the most significant event of the twentieth century. Distinguished scholar Orlando Figes presents a panorama of Russian society on the eve of that revolution, and then narrates the story of how these social forces were violently erased. Within the broad stokes of war and revolution are miniature histories of individuals, in which Figes follows the main players' fortunes as they saw their hopes die and their world crash into ruins. Unlike previous accounts that trace the origins of the revolution to overreaching political forces and ideals, Figes argues that the failure of democracy in 1917 was deeply rooted in Russian culture and social history and that what had started as a people's revolution contained the seeds of its degeneration into violence and dictatorship. <b>A People's Tragedy</b> is a masterful and original synthesis by a mature scholar, presented in a compelling and accessibly human narrative.</p> </div>

Contrairement aux camps nazis, le gigantesque univers concentrationnaire propre au régime soviétique demeure largement méconnu. Les Kontslaguer apparurent en Russie dès 1918, comme instrument de répression politique et bientôt comme réservoir de main-d'oeuvre forcée pour l'industrialisation soviétique. De la Révolution à la Glasnost, 18 millions d'individus en furent les victimes ; 4,5 millions n'en revinrent jamais. Si Soljenitsyne, avec son Archipel du Goulag, en a donné un inoubliable témoignage littéraire, aucun historien n'en avait encore entrepris la relation globale. Anne Applebaum, puisant dans une masse encore à peine explorée d'archives, de témoignages et interviews de survivants, nous propose ici une étude sociologique minutieuse de la vie quotidienne des millions de zeks : l'absurdité des arrestations, la cadence infernale des travaux, la terreur, les violences inouïes et la mort omniprésente, les effroyables conditions d'hygiène mais aussi les stratégies de survie, les tentatives d'évasion, l'espoir et la solidarité qui, en dépit de tout, subsistent. Les camps devinrent rapidement une nation à l'intérieur de la nation, presque une civilisation à part entière, avec ses propres lois, sa diversité sociologique, sa littérature, son folklore, son argot, ses coutumes : c'est au coeur ténébreux de ce monde clos que nous convie l'auteur.

WINNER OF THE PULITZER PRIZE What sort of "person" is God? What is his "life story"? Is it possible to approach him not as an object of religious reverence, but as the protagonist of the world's greatest book—as a character who possesses all the depths, contradictions, and abiguities of a Hamlet? This is the task that Jack Miles—a former Jesuit trained in religious studies and Near Eastern languages—accomplishes with such brilliance and originality in God: A Biography. Using the Hebrew Bible as his text, Miles shows us a God who evolves through his relationship with man, the image who in time becomes his rival. Here is the Creator who nearly destroys his chief creation; the bloodthirsty warrior and the protector of the downtrodden; the lawless law-giver; the scourge and the penitent. Profoundly learned, stylishly written, the resulting work illuminates God and man alike and returns us to the Bible with a sense of discovery and wonder.

Les triomphes de la Renaissance italienne sont si éclatants qu'ils ont eu tendance à reléguer dans l'ombre des pans entiers de l'art européen au XVe siècle. Dans cette synthèse sans équivalent, Jan Bialostocki, historien de l'art de renommée mondiale, corrige cette perspective et présente un tableau de toute l'activité artistique dans l'ensemble de l'Europe, de l'Espagne à la Russie, de l'Angleterre à la Bohême. Sans jamais diluer dans de vagues généralisations la personnalité de génies tels que Sluter, Fouquet, Van Eyck ou Schongauer, il caractérise les styles et les nouveaux types iconographiques en les reliant constamment aux bouleversements politiques et religieux de ce siècle qu'on a pu surnommer « l'automne du Moyen Âge ».