Martin Ouředníček Pořadí knih

Kolekce textů vychází především z empirické práce se statistickými daty a jejich vizualizace formou grafických a kartografických prvků. V úvodu jsou diskutovány současné trendy urbánních studií v kontextu výzkumu Prahy. První kapitola reflektuje dva důležité demografické procesy, které se podílejí na proměňování sociálního prostředí Prahy, demografické stárnutí a reprodukční chování mladých dospělých. Další kapitola se zaměřuje na specifické téma urbánních studií, na městskou kriminalitu. Následující dvě kapitoly vycházejí z konceptu sociálního prostředí, hodnotí transformaci dělnické čtvrti vnitřního města a roli mezinárodní migrace pro proměnu sídlištní lokality. Závěrečné tři kapitoly jsou lokalizovány do zázemí města a z různých perspektiv nahlížejí na proces lokalizace práce, komerční suburbanizace a koncept edge city. Mezi případovými studiemi se objevují pražské čtvrti Holešovice, Hůrka, Novodvorská, Ruzyně a několik suburbánních obcí v těsném zázemí Prahy.

Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena rozličná témata jako například migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby. K zachycení populačního vývoje a jeho prostorové diferenciace jsou poněkud netradičně využívána hůře dostupná historická statistická data. Atlas pracuje s časovými řadami základních populačních statistických ukazatelů založených na datech sčítání lidu od roku 1921 až do roku 2011 a registrů obyvatelstva z poválečných let. Přínosem atlasu je zachycení relativně dlouhého vývoje prostorové diferenciace vybraných ukazatelů v rámci jednoho mapového listu formou série map s jednotnou legendou.

Kniha představuje vybrané aspekty sociálně prostorové diferenciace v České republice a jejich vztah k některým oblastem kvality života. Na sociálně prostorovou diferenciaci neboli nerovnoměrné rozmístění různých skupin obyvatel v území, je nahlíženo jako na výsledek působení ekonomických, politických a sociálně podmíněných procesů, které mohou vést k územní koncentraci sociálně problémových jevů a znevýhodněných skupin obyvatel. Pozornost je věnována problematice sociálně prostorových nerovností v městském a venkovském prostředí i roli veřejných politik v jejím ovlivňování. Dílčí kapitoly se zabývají diskuzí různých přístupů k výzkumu sociálně prostorové diferenciace, konkrétními projevy diferenciace v městském prostředí a jejich vnímáním obyvateli města (segregace, percepce rizikovosti prostředí, prožívání prostoru znevýhodněnými osobami), vztahy mezi městem a venkovem a jejich sociálně prostorovým dopadům (proces kontraurbanizace, význam rekreační funkce pro identitu venkovských regionů), možnostem rozvoje venkovských oblastí v pohraničních regionech a relevancí nastavení aktivní politiky zaměstnanosti vzhledem k potřebám regionálních a lokálních trhů práce. Ačkoli autory kapitol jsou geografové a sociologové, kniha je určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o problematiku sociálně prostorových nerovností a jejich dopadů v České republice.

Sborník dvanácti studií odborníků z několika akademických pracovišť, jehož pořadateli jsou Jana Temelová a Martin Ouředníček, je zaměřený na současné sociální proměny pražských čtvrtí. Hlavní město zaznamenalo v posledních dvaceti letech demokracie a tržní ekonomiky klíčové změny ve vnitřní struktuře i organizaci městského prostoru, které sem přinesl nový institucionální, ekonomický i mezinárodní kontext postsocialistického období. Tyto změny formují prostředí Prahy po roce 1990 a přinášejí jak pozitiva a nové příležitosti, tak i negativní důsledky a problémy. Sborník Sociální proměny pražských čtvrtí obsahuje zpracování celé škály závažných témat od souvislostí populačního vývoje s kriminalitou a vnímání bezpečnosti v pražských čtvrtích, přes kvalitu života seniorů a témata spojená s životem cizinců, až po proměňující se význam funkce centra během dne a otázku veřejných prostor v nových rezidenčních čtvrtích. Texty mají jednotnou strukturu a nabízejí čtenáři kromě výsledků empirického výzkumu z poslední doby rovněž zasazení problémů do širšího teoretického rámce a srovnání Prahy s vývojem v dalších evropských městech. Sborník představuje hluboké sondy do různých oblastí s výraznou dynamikou sociálního prostředí v posledních desetiletích.

Cílem Atlasu je podchytit procesy, které se nejvýznamnějším způsobem podílejí na nové sociálně prostorové diferenciaci a významně ovlivňují kvalitu života obyvatelstva ve městech a obcích České republiky. Atlas je koncipován jako soubor 13 vzájemně provázaných kapitol, které společně mapují proměny sociálně prostorové struktury v transformačním období. Každá kapitola je vnitřně členěna do několika mapových listů s krátkým analytickým textem podávajícím základním informace o sledovaném jevu a mapami většinou v měřítku 1:1 milionu. Atlas je zpracován v českém a anglickém jazyce.

Tato kniha je výsledkem práce vědeckých pracovníků, postgraduálních studentů a diplomantů na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Předkládaný sborník prací je především výběrem empiricky zaměřených studií, které byly zpracovány pro území Pražského městského regionu. Většina z osmi příspěvků má stejnou základní kostru. Texty jsou zaměřeny na transformační procesy v období po listopadu 1989.