Zdeněk Kühn Knihy

Publikace prezentuje ústavní právo v nové, v českých právních poměrech ojedinělé, podobě. Autorský kolektiv zde ukazuje základní instituty a problémy českého ústavního práva, a to prostřednictvím kauz, jež zasazuje do právního i faktického kontextu. Čtenář v knize nalezne soubor opravdu pečlivě vybraných kličových rozhodnutí převážně Ústavního soudu, dále evropských soudů (SDEU a ESLP), Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a rovněž několik rozhodnutí nejvyšších soudů Německa, Kanady, USA, Slovenska a dalších zemí. Rozhodnutí jsou opatřena poznámkami autorů, jež mají přimět čtenáře k zamyšlení nad řešeními, která soudy zvolily, a nabízí varianty, k nimž soudy mohly dospět (ale nedospěly). Všechna rozhodnutí jsou editována a řeší vždy jádro problému.

Kniha nabízí ucelený komentář k třem zákonům označovaným jako lex COVID, přijatým během nouzového stavu na jaře 2020, které se týkají soudního řízení, exekucí, insolvence a nájmů. Pandemie SARS CoV-2 zásadně ovlivnila civilní, trestní a správní řízení, a mnohé subjekty čelily hrozbě insolvence či exekuce, což jim znemožnilo plnit závazky, včetně placení nájemného. Zákonodárce reagoval přijetím těchto zákonů, které měly zmírnit dopady mimořádných opatření a zakládají právní účinky i po skončení nouzového stavu. Komentář vysvětluje, jak se aplikují vládní nařízení na prominutí lhůt, reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu a Městského soudu v Praze, a objasňuje počítání lhůt v různých typech řízení. Dále se zaměřuje na fungování právnických osob během nouzového stavu, podmínky pro zmírnění sankcí za prodlení a výjimky v postupu soudních exekutorů. Kniha také popisuje mimořádné moratorium pro podnikatele a ochranné doby pro placení nájemného, pokud potíže vznikly v důsledku opatření. Autory jednotlivých ustanovení jsou renomovaní odborníci v oblasti práva, což zaručuje kvalitní a odborný pohled na danou problematiku.

Skupina expertů z právnických fakult i justice podává ucelený výklad o roli judikatury při formování práva, a to zejména v České republice, ale také v evropském měřítku a v komparaci se systémem common law.

Listina základních práv a svobod představuje nejvýznamnější pramen lidských práv pro českou právní praxi. Tento velký komentář je cennou pomůckou k její správné aplikaci. Komentář je určen především pro praxi. Je založen na pečlivé kritické analýze judikatury Ústavního soudu, který Listinu autoritativně vykládá. Komentářobsahuje rozbor a odkazy na tisíce rozhodnutí Ústavního soudu, obou nejvyšších soudů i Evropského soudu pro lidská práva. Jednotlivé kapitoly komentáře jsou přehledně členěny podle témat, aby v něm bylo možno rychle najít hledanou informaci. Cílem zkušeného kolektivu autorů bylo, aby advokáti, soudci, státní zástupci i ostatní právní praktici našli v komentáři vyčerpávající odpovědi na lidskoprávní otázky, které v praxi vznikají.

Komentář exekučního řádu psaný soudními exekutory jste doposud v knihkupectvích hledali marně, ačkoliv více než 50krát novelizovaný předpis, je už více než dvě desítky let součástí platného právního řádu. S přihlédnutím k tomu, jaké vášně problematika exekucí bez ustání vzbuzuje u veřejnosti, je opravdu s podivem, že až nyní touto prací se kompenzuje zmíněný deficit. S čestnou (a váženou) výjimkou profesora a soudce Nejvyššího správního soudu jsou spolutvůrci jen soudní exekutoři a pracovníci Exekutorské komory. Některé pasáže autoři zpracovali v polemickém duchu, jak mezi sebou, tak a i s argumentací proti převažujícím judikaturním směrům. Jakkoliv je Exekuční řád kodexem značně kusým, pokusili se tímto komentářem podat komplexnější výklad, tak aby uživatel nemusel mít neustále po ruce poznámky k dalším právním předpisům, občanským soudním řádem počínaje, přes zákon o střetu exekucí a konče třeba zákonem „o Milostivém létu-2“.

Málokterý zákon vyvolává v průběhu své přípravy a schvalování tolik emocí, jako vyvolal zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací. Druhé vydání komentáře reflektuje první významnou novelizaci zákona v návaznosti na směrnici 2014/54/EU.

Práce přináší obsáhlý popis činnosti justice ve střední Evropě a zejména v Československu během komunistické éry a v prvních patnácti letech po pádu komunismu. Autor analyzuje míru formalismu a pozitivismu v judikatuře soudu lehem krátké éry stalinismu a poté lehem československé normalizace. Činí tak rozborem mnoha příkladu politických i nepolitických rozhodnutí komunistické justice. Smyslem práce však není historická deskripce zaniklé právní kultury. Ústředním tématem je naopak pochopení příčin problému, s nimiž se středoevropské společnosti i na počátku 21. století stále potýkají: s nadměrným a iracionálním formalismem soudcovské činnosti a s tím spojenou naprostou nepředvídatelností rozhodování soudu a tomu korespondující nedůvěrou společnosti v justici. Autor se snaží ukázat, v jaké podobě jsou problémy postkomunistického soudnictví reliktem komunistické právní tradice. Zbytnělý pozitivismus je dán neschopností středoevropské právní tradice překonat některé základní axiomy právní kultury, která existovala v zásadně jiné společnosti reálného socialismu, ve společnosti zjednodušeného života a zjednodušeného práva. Pozdně komunistic

Tato kniha je pokusem o postižení mnohotvárné komplexity práva jako normativního systému. Je zároveň poctou prof. Aleši Gerlochovi – významnému českému právnímu vědci a pedagogovi, který výzkumu práva zasvětil život. V knize jsou zmapovány podstatné vlastnosti práva, jeho vazby k různým sociálním subsystémům (morálka a politika), fenoménům (moc a autorita) a institucím (stát). Pozornost je věnována strukturálním otázkám (relativní autonomie práva), funkcionalitě práva (jeho tvorba, interpretace, aplikace a působení), jednotlivým oblastem práva (problémy soukromého a veřejného práva) i právnímu myšlení. Přístup autorů reflektuje tradice práva (římskoprávní základy), soudobý stav právní regulace a nové výzvy, které přinášejí proměny společnosti (globalizace, integrace, multikulturalismus, nové technologie), jakož i odpověď práva na ně (právní pluralismus, judicializace práva, modifikace dělby moci, inovace v právnické metodologii). Kniha je kombinací makro- a mikropohledů na právo, souborem prací syntetických i analytických. Autoři se snaží nabídnout také výhledy do budoucnosti, nejde jim jen o deskripci, ale též o prognózu vývoje práva. Výsledkem spolupráce celé řady našich a zahraničních autorů je komplexní zpracování historických základů, aktuálního stavu a perspektiv práva, přičemž není zapomenuto ani na osobní přínos jubilanta k rozvoji právní teorie a praxe.

Soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) je základním předpisem pro správní soudnictví a jeho komentář od autorského kolektivu pod vedením prof. Zdeňka Kühna a dr. Tomáše Kocourka je výjimečný nejen svou strukturou, ale především i svým věcným a praktickým obsahem. Komentář zohledňuje aktuální judikaturu a podává ji srozumitelnou formou zapracovanou přímo v textu komentáře. Samotná struktura komentáře napovídá, které informace jsou důležité a které by svou povahou mohly být považovány za doplňující. Nejlépe komplexnost komentáře vystihuje dr. Josef Baxa ve své předmluvě: „Komentář je přehledný, jeho uživatel se může spolehnout, že ve struktuře textu nalezne kromě vlastních bohatých glos autorů i upozornění na související ustanovení zákona, navazující právní předpisy, přehledy odborné literatury a zejména soudní judikaturu.“ Právní stav komentáře je k 31. 5. 2019.

The monograph seeks to answer the questions of how juristic persons—as artificial legal entities with no distinct intellect or will of their own—can perform legal acts (i.e. engage in legal conduct) and in what way they can become legally liable (not only for their conduct). To develop these issues, the monograph explores the concept of a juristic person and this person’s legal acts from a general jurisprudential point of view, then from the perspective of fundamental rights, and finally from the viewpoint of contemporary law, with a particular emphasis on Czech law. The book addresses juristic persons’ legal acts not only in relation to substantive law, but also in respect of procedural rules that enable these persons to perform acts in civil proceedings. Several sections of the monograph deal with issues of liability and responsibility of juristic persons while analysing their “no-fault” and “fault-based” liability. The monograph also introduces a novel approach to vicarious liability of juristic persons. Finally, it explores juristic persons’ liability for administrative offences.