Naděžda Morávková Knihy

Kniha obsahující více než dvě desítky rozhovorů s významnými pedagogy a absolventy dnešní Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni vznikla pod vedením Naděždy Morávkové, vedoucí katedry historie, v součinnosti s devítičlenným studentským týmem z téže katedry. Připomíná 75. výročí založení pedagogické fakulty v Plzni.

Monografie pojednává o přední osobnosti československého oficiálního dějepisectví druhé poloviny minulého století - profesoru Františku Grausovi. Autorka se snaží o vykreslení procesu proměny naší poválečné historické vědy na pozadí životního příběhu vědce, jehož dílo se stalo základem oficiálního poúnorového historického diskurzu a jehož složitý osud zrcadlí úděl značné části inteligence minulého století zmítané ideovými a politickými zvraty. Text vychází z dostupných pramenů v archivech českých, německých a švýcarských, Grausovy pozůstalosti uložené v univerzitním archivu v Basileji, Grausova díla a množství pamětnických výpovědí a korespondence. Autorka sleduje především Grausovo působení v rámci československé historické vědy, poemigrační období je zde pojednáno zběžně, spíše z hlediska přetrvávajících vztahů k české dějepisecké obci a kontaktů s ní.

Publikace je první částí přehledu vývoje plzeňského dějepisectví. Stručně shrnuje jeho počátky, od středověkých kronik po nástup vědecké historiografie, podrobně se zabývá zejména působením tkz. Plzeňské historické školy. Přehled je doveden do roku 1965, kdy vyšel první díl monografie Dějiny Plzně. Plzeňskou historickou školu autorka představuje jeko neprogramové seskupení, které je nejlépe rozeznatelné na základě analýzy a srovnání děl a typických rysů a metod historické práce. Zvláštní pozornost věnuje publikace ojedinělé osobnosti plzeňské poválečné historiografie - Miloslavu Bělohlávkovi a jeho rané tvorbě.