Sonja Kaiblinger Pořadí knih

Mladí detektivové Ronja, Rob, Ben a Alma se vrací! I když je jejich tajný klub připraven na nové případy, na obzoru se žádné záhady nerýsují. Aby čas využili naplno, rozhodnou se zdokonalovat své schopnosti v laboratoři Redlingů – tajném místě plném výjimečných přístrojů. Od detektoru lži po přístroj na magické nápoje, vše je připraveno k učení a experimentování. A když se jednoho rána ukáže, že některé z těchto neocenitelných vynálezů zmizely, přichází nová výzva. Ronja a její přátelé se vydávají po stopách zloděje, jehož objev bude velmi nečekaný. Druhý díl této oblíbené série vás opět vtáhne do světa plného dobrodružství, magie a záhad!

Ronja a Rob nejsou obyčejná dvojčata – mají magické schopnosti spojené s červenou barvou, které většina takto obdařených lidí, Redlingů, využívá ve prospěch společnosti. Když se ve škole stane něco strašného a záhadně zmizí nová Ronjina a Robova spolužačka, využijí sourozenci svých schopností, aby záhadu vyřešili. Při pátrání musí chtě nechtě spolupracovat s trochu protivným spolužákem, který teprve objevuje své magické nadání. Malí vyšetřovatelé narazí ovšem na mnohem větší tajemství, než čekali. Příběh plný napětí, kouzel, rozverného humoru a originálních ilustrací nadchne malé i velké čtenáře.

Humor a napínavé dobrodružství Člověče, řeknu ti, i smrťák občas potřebuje dovolenou. Mám kliku, že v práci je teď absolutně mrtvo! Tady na Havaji usrkávám osvěžující koktejly u bazénu, učím se surfovat a opaluju si… ehm, kosti. Jejda, právě mi přišla SMS od Oty. Zdá se, že se to najednou ve městě hemžíi duchy, lidi se začali chovat divně a ve škole propukl velký chaos. Ota s Emilkou mají tušení, že to má něco společného s Otovým strýcem Archibaldem… No, tak to abych se tam skočil podívat. Ale co by člověk neudělal pro přátele!

Člověče, řeknu ti, práce smrťáka je vážně děsná fuška! Věčně dřu sám a bez ustání mi pípá mobil, na který mi chodí oznámení o skonaných duších. Ty všechny musím posbírat a odvézt na věčnost. A že jich je! Jak na běžícím pásu… Otrava, že by z toho jeden umřel, to mi věř! Navíc nemám skoro žádnou dovolenou a ta almužna, co mi dávají místo výplaty! Vždycky si hned vzpomenu na přísloví: „Kde nic není, ani smrt nebere.“ Ještěže jsem se skamarádil s Otou a Emilkou. Sice jsou to obyčejní smrtelníci, ale na to, že jsou to jen lidi, jsou docela v pohodě. Máme teď smrtelně důležité poslání: zachránit svět před velkým zlem – nebo tak něco. Každopádně nutně musíme co nejrychleji vypátrat, kdo ukradl Otova domácího ducha. S pozdravem, Váš Harold (Smrťák, ve službě už 520 let)