Simona Pikálková Knihy

Zmapování vztahu mezi vzděláním českých žen a jejich demografickým chováním. Vzdělání je považováno za významný socioekonomický a kulturní faktor, který ovlivňuje jak postoje, tak reálné chování lidí. V tomto případě se autorky zaměřují na české ženy, jejich sňatečnost a reprodukční chování (vstup do manželství, plodnost, otázku třetího dítěte) v závislosti na vzdělání. Sociologicko-demografické texty analyzují daný problém v české společnosti. Opírají se o řadu sociologických teorií, využívají data z různých výzkumů a projektů (včetně dat ze Sčítání lidu a projektu Šetření rodiny a reprodukce z roku 1997). Výsledkem výzkumů a analýz je zjištění, že plodnost souvisí se vzděláním matky - čím vyšší vzdělání ženy, tím nižší počet dětí. Demografické údaje zahrnují období od 50. let 20. století až do současnosti, tj. počátku 21. století.

Studie shrnuje výsledky velkého mezinárodního výzkumu domácího násilí IVAWS, který se v ČR uskutečnil v roce 2003. Kromě obšírného popisu prevalence zkušeností českých žen přináší také výsledky sondy realizované později mezi muži. Ukazuje širší sociální souvislosti tohoto fenoménu (význam zkušeností v rodině, abúzus alkoholu, drog, agresivita partnera, vliv vzdělání a sociálního statusu). Zabývá se také ekonomickým a psychologickým násilím a celkovými důsledky pro oběti. Zkoumá též možnosti intervence státních orgánů i neziskových organizací. Připomíná provedenou komparaci několika zemí zapojených do projektu IVAWS a nabízí interpretaci výsledků z pohledu české strany. Teoretické a poznatkové zázemí studie představuje důležité východisko k dalšímu zkoumání tohoto závažného sociálního problému pro řadu zájemců o téma, tvoří také základnu právě probíhajícího replikačního výzkumu.

Sonda do zákoutí partnerských vztahů. Specifický zdroj ohrožení dnešních mužů násilím představuje chování jejich partnerek v intimních vztazích. Ačkoli hlavní těžiště případných útoků spočívá ve střetech s ostatními muži, většinou neznámými, zhruba každý desátý muž se ve svém životě setkal rovněž s fyzickým atakem od vlastní partnerky. V reprezentativním šetření českých mužů se zjistilo, že více než 5 % zažilo v posledních pěti letech nějaký druh fyzického útoku ze strany manželky či partnerky. Ačkoli tato čísla nejsou dramaticky vysoká, vypovídají přesvědčivým způsobem o existenci problému a svým způsobem legitimizují i vydání první systematické publikace na toto téma u nás. Protože ve výzkumu zjišťujeme, že většinou jde o poměrně vážné incidenty, nelze tento fenomén podceňovat.

Sociologická perspektiva Kniha nabízí přehledně a systematicky zpracované informace týkající se fenoménu násilí na ženách v partnerských vztazích – jeho různých podob, souvislostí a faktorů více či méně přispívajících ke vzniku násilného chování. V analýzách nechybí ani aspekt časového vývoje, kdy údaje byly porovnány s daty pocházejícími z mezinárodního výzkumu provedeného před deseti lety. Autoři se zaměřili nejen na fyzické a psychické formy násilí a blízké souvislosti, ale věnovali pozornost i analýze profilu obětí na straně jedné a partnerů, kteří se dopouštějí násilí, na straně druhé. Předmětem jejich zájmu byla rovněž problematika percepce násilí ve vztahu a reakcí na ně. V neposlední řadě se kniha věnuje tématu, které podnětně propojuje sociologickou a psychologickou perspektivu, totiž uspořádání partnerských vztahů, resp. partnerským konfiguracím, ve vztahu k výskytu různých forem násilí. Základ pro analýzy tvoří sice data z rozsáhlého empirického šetření, autoři se nicméně pokusili předmět zkoumání i všechny dílčí analýzy ukotvit v širší teoretické rovině, zejména s ohledem na soudobé kriminologické teorie. Při rozboru okolností vzniku partnerského násilí byly použity i složitější analytické postupy snažící se podchytit podstatné faktory a vlivy působící jako jakési katalyzátory agrese.