Filip Vojtášek Knihy

V posledních měsících druhé světové války útočily americké a britské stíhací letouny na pozemní cíle v českých zemích, zaměřující se především na lokomotivy, letiště, železniční vagony, mosty a vojenské automobily. Tyto akce měly za cíl narušit dopravní infrastrukturu v nepřátelském týlu, což mělo ztížit přesun vojska a zásob na frontu. Kniha dokumentuje 951 útoků hloubkařů, přičemž většina informací pochází z hlášení četnických služeben a protektorátních drah. V 85 procentech případů bylo možné s vysokou pravděpodobností určit leteckou jednotku. Úřední informace jsou doplněny výpověďmi aktérů z české, americké a německé strany a zápisy z kronik. Součástí je také přehled více než 300 případů vycházející z operačních svodek amerického letectva, avšak bez potvrzení domácími prameny. Text je doplněn bohatou fotodokumentací, včetně dosud nepublikovaných unikátních záznamů z náletů pořízených fotokulometem.

Zmapovat historii letecké války nad Prahou za druhé světové války se dosud nikdo nepokusil. Vzpomínky pamětníků střípky této mozaiky vhodně doplňují. Autoři se poprvé pokoušejí přiblížit, co se v okolí Prahy odehrávalo během zářijové mobilizace roku 1938. V hlavním městě a jeho okolí operovali letci mnoha národností. Českoslovenští, britští, kanadští, jihoafričtí, američtí, francouzští, sovětští, chorvatští, maďarští. Publikace se snaží přiblížit činnost eskadry německých těžkých stíhačů Zerstörergeschwader 76 proti spojeneckým letadlům z pražských letišť, přináší nové poznatky k prvnímu náletu na Prahu 15. listopadu 1944, vzpomínky amerických letců i obyvatel Prahy na bombardování 14. února 1945 i 25. března 1945. Nechybí ani popis útoků amerických hloubkařů 16. dubna 1945, či rozbor činnosti německých proudových stíhaček z letiště Ruzyně ve druhé polovině dubna 1945. Autoři se pokusili určit i místa sestřelů amerických a německých letadel. Stranou zájmu nezůstaly ani nálety Luftwaffe na hlavní město během květnových dní roku 1945. Velmi pečlivě jsou rozebrány útoky hloubkařů v okolí Prahy, včetně čísel vyřazených lokomotiv. V knize se ukrývá mnoho dalších epizod letecké války nad Prahou v letech 1938 až 1945. Fakta a vzpomínky doplňují fotografie, z nichž velká část je publikována poprvé.

Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945. Na počátku března zaútočili poprvé američtí hloubkaři v okolí hlavního města ve zvýšené míře. Byla to pouze předzvěst nejtěžšího náletu na libeňské a vysočanské továrny a na kbelské, letňanské a čakovické letiště 25. března 1945. Na těchto letištích a několika dalších v okolí Prahy zažila Luftwaffe svou nejtěžší porážku 16. dubna 1945, když američtí stíhači zničili při hloubkových útocích nejméně 150 německých letadel. Sami také přišli o deset letounů. Od druhé poloviny dubna až do 4. května 1945 útočili hloubkaři v okolí hlavního města prakticky denně. Pozadu nezůstalo ani německé letectvo, jehož proudové letouny napadaly spojenecké bombardéry i jednotky Rudé armády v Lužici a Sasku. Německé švalbiny i bitevní letouny bombardovaly Prahu i během květnového povstání. Toto je pouze letmý výčet, co vše se nad hlavním městem v posledních měsících války odehrávalo. V knize naleznete i tři sta fotografií, mnohdy unikátních. Část z nich je publikována vůbec poprvé. Jedná se zejména o snímky ČKD po náletu 25. března 1945 a sérii snímků pořízených na kbelském leteckém vrakovišti těsně po skončení války.

Americký nálet v den Popeleční středy 14. února 1945, ke kterému došlo v důsledku navigačního omylu (bombardéry z 8. letecké armády měly jako cíl seřaďovací nádraží v Drážďanech), představoval pro obyvatele Prahy první skutečnou konfrontaci s následky letecké války. Bilance neplánované akce, která trvala asi tři minuty, byla velmi tragická, protože až na výjimky došlo k zásahu pouze obytných a veřejných budov, navíc lidé nedodržovali pokyny protiletecké ochrany. V první části autor shrnuje výsledky aktuálního výzkumu na toto téma a mimo jiné poukazuje na některé zažité narativy, které se týkají této události. Druhá část obsahuje příběhy či vzpomínky lidí, které se vážou ke konkrétním postiženým místům. K tomu je připojen bohatý fotografický doprovod a v neposlední řadě jmenný seznam známých obětí.