Barbara Lindenberg Knihy

Doktor Oliver Sacks na své průzkumné cestě za poznáním mozku a lidské psychiky tentokrát opustil nemocnici a vydal se za svými pacienty do prostředí, kde opravdu žijí. Seznámil se tak s ohromujícími a paradoxními lidskými příběhy o životě v často velmi radikálně změněných podmínkách, kdy přežít umožňují podivuhodné schopnosti rekonstrukce a adaptace, kterými jsme my lidé vybaveni. V knize najdeme například příběh malíře, který se po autonehodě stal barvoslepým, přesto se ve své tvorbě nevzdal barevného zobrazování světa; dočteme se o osudech mladého muže, jemuž nádor v hlavě zničil "paměťový systém", následně oslepl, ale v rytmu hudby byl přesto schopen svět vnímat; o chirurgovi s Tourettovým syndromem, který nekontrolovaně vydával zvuky a trpěl bizarními tiky, přesto však dokázal operovat a pilotovat letadlo; o případu muže, který byl od dětství slepý, po operaci začal vidět, ale nedokázal tento smysl plnohodnotně užívat; o geniálních autistech s neuvěřitelnými paměťovými schopnostmi; nahlédneme do života vědecké pracovnice, která není v soukromém životě schopna emocí a nedokáže se orientovat v nejjednodušších mezilidských vztazích, ale intuitivně rozumí chování zvířat. Psychické defekty, poruchy a nemoci mohou mít často paradoxní význam: odhalují a uvolňují latentní schopnosti, jaké bychom jinak nepoznali a ani si je neuměli představit.

V této knize, plné fascinujících a neobvyklých lidských příběhů, nás jeden z nejznámějších současných neurologů a psychologů uvádí do světa svých pacientů. Jejich životy, nemoci i odlišnosti popisuje s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. Dočteme se zde například o hudebníkovi, který se zdraví se stojacími hodinami; o ženě, která přestala ovládat své tělo a pohybuje se jen za pomoci svého zraku a sluchu; o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce; o muži, který trpěl poruchou smyslu pro polohu těla (nakláněl se jako věž v Pise) a korigoval tuto vadu speciálně upravenou vodováhou umístěnou na brýlích; o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka; o muži, kterému se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat; o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran Groveova Slovníku hudby; o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání, aj.