James Hillman byl americký psycholog a zakladatel archetypální psychologie. Jeho práce se hluboce ponořila do sfér mýtu, filozofie a umění a hledala porozumění lidské psychice prostřednictvím symbolických obrazů. Hillmanův jedinečný přístup zdůrazňoval význam obrazu a metafor v psychologickém životě, čímž nabídl radikálně odlišný pohled na lidskou zkušenost. Jeho spisy podněcují čtenáře k prozkoumání hlubších, archetypálních vrstev vědomí a odhalují bohatství nevědomého světa.
Rozhovor dvou předních současných světových psychologů, Jamese Hillmana, zakladatele hnutí archetypální psychologie, a editora Jungovy Červené knihy a historika psychologie Sonu Shamdasaniho, se odehrává na pozadí vydání Červené knihy a prochází tématy, která jsou důležitá pro moderní psychologii. Dotýká se vztahu živých a mrtvých, vztahu k mrtvým a živým v našich snech a fantaziích, otázek kreativity a výtvarného vyjádření, psychologie umění, narativní psychologie, hlubinné psychologie, významu křesťanství pro moderního člověka, vztahu člověka k minulosti a jejich souvislostí s dnešním myšlením.
Dvě průkopnické eseje známého psychologa Jamese Hillmana (1926-2011) posouvají archetypální psychologii novým směrem: ke světu. Ukazují nám, že k tomu, aby se obnovila imaginativní síla srdce a jeho odvaha, musíme duši světa obsažené ve všech věcech věnovat stejnou pozornost jako duši lidské. Po česky vydaných knihách Duše a sebevražda, Sny a podsvětí a Klíč k duši nám tyto eseje ukazují cestu k opětovnému smíření srdce, duše a světa.
Kniha Duše a sebevražda jungiánského psychoterapeuta Jamese Hillmana je brilantní studií o vzájemné provázanosti života a smrti. Přináší nové, neobyčejně podnětné pohledy nejen na problém smrti i sebevraždy, ale i na základní metodologické problémy moderní psychoterapie, a to ve vyhraněné konfrontaci medicínského a ryze analytického přístupu k tomuto fenoménu. Autor se nejprve zamýšlí nad základním myšlenkovým modelem, jímž se při zkoumání sebevraždy řídí sociologie, právo, teologie a medicína, a vymezuje specifické stanovisko analýzy. Přesvědčivě ukazuje, jak nesmírně důležité je psychické prožívání smrti v životě každého člověka, zejména z hlediska jeho schopnosti sebeproměny: čím intenzivnější je tento zážitek, tím hlubší je proměna osobnosti. V tomto smyslu je sklon k sebevraždě výrazem naléhavé potřeby sebeproměny.
Tato kniha pojednává o utváření duše. Pokouším se v ní vytvořit psychologii duše, napsat esej obsahující novou vizi psychologie z hlediska duše. Jde tudíž o knihu staromódní i radikálně novátorskou, protože se vrací ke klasickým pojetím duše, zároveň však prosazuje myšlenky, o nichž současná psychologie ještě ani nezačala přemýšlet. Duši nemůžeme porozumět jen prostřednictvím psychologie, a proto naše vize dokonce opouští pole toho, co se obvykle pokládá za psychologii, a vydává se hluboko do oblastí historie, filosofie a náboženství. Tato kniha se sice napřahuje ve směru nového psychologického myšlení a pociťování, nicméně svými kořeny stále pevně tkví v hlavní půdě naší psychologické kultury; vyživují ji nahromaděné vhledy naší západní tradice od Řeků přes renesanci a romantiky až po Freuda a Junga.
Účelem knihy je nově otevřít otázky o duši a otevřít duši novým otázkám. Rád bych si posvítil na obskurní témata, ale nechtěl bych na ně vrhnout ten typ světla, který má ukončit zkoumání. Tato kniha má položit základy archetypální psychologie, a proto rovněž ukazuje, jak by se na tomto novém poli mělo pracovat. Drží se základní psychologické zkušenosti – totiž že duše o sobě ustavičně hovoří ve stále se opakujících motivech a vždy nových variacích, podobně jako hudba; že je duše nezměrně hluboká a mohou ji osvětlovat jen vhledy, záblesky v obrovské jeskyni nepochopení; vždyť v říši duše je ego jenom žebrák.
Troufalá a rozhněvaná řada vášnivých rozhovorů a dopisů je sžíravým komentářem a kritikou nejen dnešní psychoterapie, ale také takřka všech významných aspektů současného života – sexuality, politiky, médií, životního prostředí i městského života. James Hillman, kontroverzní a neortodoxní jungiánský psycholog, muž, kterého Robert Bly nazval „nejživější a nejoriginálnější americký psycholog od dob Williama Jamese“ – společně s Michaelem Venturou – provokativním fejetonistou L. A. Weekly a romanopiscem – otřásají mnoha obecně přijímanými přesvědčeními o našich životech, duši i společnosti. Dva brilantní a troufalí intelektuální divoši porušují pravidla a jezdí na červenou, aby udeřili do samotného jádra našich domněnek a pokáceli všechna naše zlatá telata.
Po klasicích Sigmundu Freudovi a C. G. Jungovi přichází James Hillman s originálním pohledem na sny a práci s nimi. Vychází z klasických teorií, ale netradičně je obohacuje o nový přístup čerpající z poetiky mytologie. Spojuje sny zejména s temnou stránkou duše, s jejími představami a stíny, s obrazy smrti. Hillmanovým řešením v přístupu ke snu je především odvaha k imaginativní, poetické, metaforické svobodě, odvaha k tvořivému ponoru do hlubiny… Na teoretickou část knihy, která je prokládána množstvím příkladů z mýtů i Hillmanovy vlastní praxe, navazují úvahy nad některými konkrétními snovými motivy.
Vychází z klasických teorií, ale obohacuje je o nový přístup čerpající z poetiky mytologie. Spojuje sny zejména s temnou stránkou duše, jejími představami a stíny, s obrazy smrti. Na teoretickou část knihy, která je prokládána množstvím příkladů z mýtů, navazuje konkrétní rozbor jednotlivých snových symbolů.
Kniha je určena čtenáři, který se zajímá o cestu individuálního objevování vlastního životního smyslu a o témata na pomezí psychologie a spirituality, a který se také zamýšlí nad svým dosavadním životem.
Cesta za objevením individuálního životního smyslu. Publikace zve čtenáře na cestu za objevením jeho vlastního životního smyslu a na této cestě mu poskytuje řadu příležitostí, aby se zamyslel nad svým dosavadním životem, nad svými fantaziemi a myšlenkami, i nad událostmi, které dosud jeho život výrazně formovaly.
Kniha byla recenzenty přirovnávána k úspěšným titulům Hilmannova žáka, Roberta Moora.
The book presents a comprehensive collection of Hillman's influential writings, covering a wide range of topics such as language, learning, cosmology, and metaphysics. It delves into the philosophy of psychology, the relationship between animals and the environment, and explores aesthetic and religious dimensions of archetypal psychology. Additionally, it includes discussions on various conversations and controversies, as well as reflections on future time, showcasing Hillman's profound insights and interdisciplinary approach.
Exploring the essence of therapy, Hillman poses the question, "What does the soul want?" and suggests that it seeks "Fictions that heal." The book critically analyzes the contributions of Freud, Jung, and Adler to depth psychology, offering fresh insights into concepts like "case history," "active imagination," and "inferiority feelings." Through this examination, it challenges conventional understandings and highlights the therapeutic power of narrative and imagination in healing the soul.
