Naše vědění prochází hlubokou proměnou a v západní kultuře je pociťována krize vzdělávacího systému. Práce Dietricha Schwanitze reaguje na tuto situaci a redefinuje základy naší vzdělanosti. V první části, nazvané Vědění, autor skicuje obrysy klasické vzdělanosti a představuje dějiny Evropy jako velký příběh od antiky přes středověk až po modernizaci a katastrofy 20. století. Provází nás také literaturou, uměním, hudbou, filozofií a vědeckými obrazy světa. Druhá část, Znalost, se zaměřuje na komunikaci a "infrastrukturu vzdělanosti", jako je řeč, knihy a noviny. Schwanitz zde zkoumá pravidla komunikace mezi vzdělanci a způsoby, jak vědění efektivně používat. Kniha není pouze souhrnem vzdělanosti, ale usiluje o její definici a obhajobu její potřeby v nové době, konkurující technickým informacím. Autor se snaží vymezit jádro vzdělanosti a naznačit cesty, jak se k ní dostat, aby se z návodu stalo skutečné vzdělání. Schwanitzova encyklopedická práce, od svého vzniku v roce 1999, vyšla ve třiceti vydáních a byla přeložena do mnoha jazyků.
