Jan van der Haar Pořadí knih (chronologicky)

Lui è come una bestia: sente il tempo che viene. Lo fiuta. E quel che fiuta è un'Italia sfinita, stanca della "casta" politica, dei moderati, del buonsenso. Allora lui si mette a capo degli irregolari, dei cialtroni, dei delinquenti, degli avventurieri, degli incendiari e anche dei "puri", che sono i più feroci e i più fessi. Da un rapporto di Pubblica Sicurezza del 1919 lui invece è descritto come un uomo «intelligente, di forte costituzione, benché sifilitico, sensuale, emotivo, audace, facile alle pronte simpatie e antipatie, ambiziosissimo, al fondo sentimentale». Lui: Benito Mussolini, ex leader socialista cacciato dal partito, agitatore politico indefesso e direttore di un piccolo giornale di opposizione, è un personaggio da romanzo. Sarebbe un personaggio da romanzo, se non fosse l'uomo che più d'ogni altro ha marchiato a sangue la realtà, il corpo dell'Italia, nella storia e nella cronaca, nella tragedia e nella farsa. E infatti la saggistica ha finora dissezionato ogni aspetto della vita di Mussolini. Nessuno però aveva mai trattato la parabola politica, umana, esistenziale di Mussolini e del fascismo come se si trattasse di un romanzo. Un romanzo in cui d'inventato non c'è assolutamente nulla. Un'opera che ci conduce a rivivere passo per passo il ventennio che ha cambiato per sempre la nostra storia.

A landmark biography of the most famous Italian journalist of the twentieth century, an inspiring and often controversial woman who defied the codes of reportage and established the "La Fallaci" style of interview

Jesen 1646. godine. Mladi Atto Melani, kastrat u službi obitelji Medici, putuje u Pariz na tajnu operu po nalogu kardinala Mazarina. Njihovo putovanje prekida gusarski napad, a sudbina ih baca na Gorgonu, otok u Toskanskom moru. Atto, zajedno sa svojim skrbnikom, tajnikom viteza Sozzifantija, i grupom neobičnih suputnika – dvojicom pjevača-kastrata, četvoricom uglednih znanstvenika i dvojicom neurednih gusara – suočava se s intrigantnom prevarom koja, iako naizgled zanimljiva samo filolozima, ima dalekosežne posljedice: dovodi u pitanje cjelokupnu povijest čovječanstva. Postavlja se pitanje jesu li djela najpoznatijih antičkih autora krivotvorine, te kako su izgledali Rimsko Carstvo, grčka antika i drevni Egipat. Također se istražuje postojanje Platona i Aristotela, kao i tajna imena koja otključava njihova djela. Živimo li u 21. ili 18. stoljeću poslije Krista? Ova književna avantura, rezultat višegodišnjih istraživanja, razotkriva antiku kao najveću bajku u povijesti, dok mladog Atta Melanija, opata i špijuna Kralja Sunca, prikazuje ranjivim, ali oštroumnim, kakvog ga poznajemo iz njegovih kasnijih dogodovština.

Píše se rok 1300 a v renesanční Florencii se pětatřicetiletý básník Dante Alighieri chystá odevzdat insignie městského priora, jelikož v tomto úřadu co nevidět skončí. Zbývá mu již doslova několik hodin, když je náhle povolán k řece Arno, v jejíchž bažinách uvízla galéra, která připlula neznámo odkud. Dante loď prozkoumá a na palubě a v podpalubí objeví na sto mrtvých lidských těl a mezi nimi neznámý rozbitý přístroj. Ten se potom stává ústředním bodem děje a příčinou dalších násilných úmrtí. Vzápětí je zavražděn Guido Bigarelli, architekt císaře Federika II. (jinak též Fridricha II. z dynastie Štaufů), který je již padesát let mrtev (1194–1250). Bigarelli kdysi na Federikův příkaz postavil za městem tajemný hrad Castel del Monte, a Dante se postupně dozvídá, jak jeho podivná, osmiúhelníková architektura souvisí s přístrojem nalezeným na galéře. Pátrá, vyšetřuje, vyptává se svědků dávných časů a zjišťuje, že přístroj nejspíš představuje bájný císařův poklad; nejsou jím tedy hromady zlata a diamantů, jak se dosud soudilo, nýbrž tajuplný mechanismus, kterým lze podle počáteční informace „měřit hvězdy“, podle dalších pak „měřit světlo“. Řečeno jinak: pomocí přístroje je možno světlo soustředit a měřit jeho rychlost, podobně jako dnešním laserem.

Verweerskrif is 'n bundel wat aftakeling en verwering vreesloos en ekstaties in die oog staar.