Rastislav Zachar
Do Business Success jsem nastoupil v roce 1993 jako nadšený absolvent seminářů. Ke skutečnému podnikání mne přivedl můj tehdejší šéf, který mi po třech letech naší spolupráce oznámil, že chce jít do mezinárodního vedení a je potřeba, abych převzal slovenskou pobočku. Moje první reakce byla odmítnutí; vždyť já mám zaběhnutou klientelu, obchod mě baví, on je pro lidi silnou autoritou, potřebuji se já starat o nějaké „s.r.o.“? Prožil jsem pár bezesných nocí, ale stále více a více jsem cítil, že to musím udělat, že je to pro všechny strany to nejlepší, když ne zrovna pohodlné řešení. Psal se rok 1996, já jsem opustil stojaté vody jistoty, převzal skupinu pod sebe, začal ji postupně splácet a učil se zvládat nové a nové věci, které mě zase posouvali o kus dopředu.
V roce 2000 přišel další bod zlomu, kdy zavedená skupina na Slovensku, která seděla ve vlastních prostorech a měla velmi silný kredit, přišla možnost pomoct budovat naší skupinu v Čechách. Rovněž to byl velký vnitřní boj, který se podobal tomu prvnímu – opustit jisté stojaté vody a převzít zase větší zodpovědnost. Pamatuji si přesně den, kdy jsem vstával na penzionu, zaplatil ráno 600 korun za ubytování a šel do toho. Dnes můžu říct, že jít do Čech bylo mým zatím největším a nejlepším životním rozhodnutím, protože to pro mě znamenalo největší pokrok v životě. Včetně založení rodiny, která je dnes pro mě silnou oporou.
Rastislav Zachar a manželka MartinaS odstupem času můžu prohlásit, že skutečný prostor v životě jsem nejvíce zabral tehdy, když jsem neustupoval před větší zodpovědností a šel za tím, co jsem cítil, že je pro život jako takový skutečně to správné. Bez ohledu na svoje osobní pohodlí, zájmy či výhody. Dokud jsem držel toto hledisko, nejednu to bylo těžší, ale vždy si to nakonec sedlo a bylo dobře. Výrok „Zkratky v životě jsou nakonec ty nejdelší cesty.“ na mé cestě skutečně platil.