Oyinkan Braithwaite Knihy

Korede je zahořklá. Není divu… Její sestra Ayoola je krásná a oblíbená, jenže dost možná i šílená. Měla přítele, ale ten je teď po smrti. Stejně jako ti dva před ním. Korede vytrhne od večeře vyplašený telefonát. Volá jí sestra Ayoola a Korede hned ví, co se od ní čeká: bělidlo, gumové rukavice, pevné nervy a silný žaludek. Tohle je třetí chlap, kterého Ayoola poslala do věčných lovišť — prý v sebeobraně. Třetí tělo, kterého se Korede bude muset zbavit. V zájmu všech Nigerijců by měla jít na policii, jenže ona svou sestru miluje a rodina je přece na prvním místě. Pak ale Ayoola začne chodit se sympatickým lékařem z nemocnice, kde Korede pracuje jako zdravotní sestra. Korede doktora Tadeho už dlouho miluje a nehodlá se smířit s tím, že i on skončí s kudlou v zádech. Jenže zachránit jednoho by znamenalo obětovat druhého… Do milostného trojúhelníku mezi Korede, Ayoolou a Tadem se vplétá obraz dětství obou sester, poznamenaný temnou vzpomínkou na krutého otce a jeho tragickou smrt. Nebo snad ne zase tak tragickou? Román o lásce, o Lagosu a o tom, že krev je hustší než voda. A hlavně se hůř odstraňuje z koberce.

A blackly funny piece of Lagos gothic, a short-story exclusive about parenting and playboys for the Quick Reads literacy programme.

Unerbittlicher als ihre Schwester verteidigt eine Frau wohl nur eins: ihr Baby. Nach ihrem preisgekrönten Bestseller »Meine Schwester, die Serienmörderin« legt Oyinkan Braithwaite ihren zweiten Roman vor. »Das Baby ist meins« ist eine augenzwinkernde Ansage an das Patriarchat, ein spannender Einblick in die nigerianische Gesellschaft – und vor allem eine rasante Geschichte um zwei Frauen, die wie Löwinnen um das Baby in ihrer Mitte kämpfen. Natürlich ohne Rücksicht auf Verluste oder gar auf den Mann, der versucht herauszufinden, wem er glauben soll. Und der selbst alles andere als ein Unschuldslamm ist. Die Presse über »Meine Schwester, die Serienmörderin«: »Ein Buch als Waffe: Oyinkan Braithwaite erzählt mit blutigem Überschwang von der Emanzipation junger Afrikanerinnen.« Volker Weidermann, Der SPIEGEL. »Schnell und witzig, ironisch und böse funkelnd. Dieser Thriller hat einen Skorpionstachel und seinen Stich vergisst man nicht.« The New York Times