Druhá část historické krimi trilogie, v níž se hlavní aktéři schongauský kat Jakob Kuisl, jeho dcera Magdalena a medik Fronwieser vydávají po stopách spáchaných zločinů. V lednu roku 1660 zemřel dramatickým způsobem v Altenstadtu blízko bavorského města Schongau farář. Před svou smrtí stačil ještě upozornit na prastarý hrob, který objevil pod svým kostelem. V obrovském sarkofágu jsou nalezeny pozůstatky templářského rytíře a tajemný vzkaz, který mrtvý zanechal budoucímu světu…
Krátce po třicetileté válce je v bavorském městě Schongau vytažen z řeky umírající chlapec. Na rameni má vytetované znamení, což vzbuzuje podezření, že jde o dílo čarodějnice. Radní města obviní místní porodní bábu. Kat Jakob Kuisl, jenž z ní má pomocí mučicích nástrojů vynutit doznání, je však přesvědčený, že je stará žena nevinná. Společně s medikem Simonem a dcerou Magdalenou se rozhodnou vypátrat vraha.
I sérioví vrazi mají své fankluby.
Doktor Hamish Wolfe je sériový vrah, odsouzený na doživotí za únos a vraždu tří dívek. Zároveň je však velmi pohledný, charismatický a nesmírně přesvědčivý. Dostatečně přesvědčivý na to, aby jeho obdivovatelky uvěřily jeho tvrzení o nevině. A dostatečně pohledný a charismatický na to, aby v něm pisatelky dopisů viděly muže svých snů.
Maggie Roseová je jiná: tvrdá, extravagantní a nesmírně úspěšná advokátka. Ujímá se pouze takových případů, které může vyhrát. Nikdo neví, podle jakého klíče si vybírá, snad se řídí neomylným instinktem.
A právě o její pomoc Hamish nyní usiluje. Chce, aby změnila jeho osud. Maggie váhá, ale pak se rozhodne případ převzít. Je přesvědčená, že šarmu svého nového klienta dokáže odolat. Anebo se poprvé ve své kariéře fatálně mýlí?
V roce 1995 je šestnáctiletá Tessie Cartwright, talentovaná členka školního týmu, unesena poblíž svého domova ve Fort Worth. Po více než 30 hodinách je nalezena zraněná a částečně pohřbená v hrobě na poli, kde leží i další mrtvá studentka a kosti dvou obětí. Senzacechtiví novináři nazývají oběti podle květin, které na hrobě rostou, a Tessie se stává jedinou přeživší. Příběh, mistrovsky napsaný Julie Heaberlin, sleduje její boj proti zlu.
Děj se odehrává ve dvou časových rovinách. V minulosti se koná soud s Terrellem Goodwinem, obviněným z únosů a vražd na základě Tessina svědectví. V současnosti, ve svých 34 letech, se Tessie musí postavit Goodwinovi a svým pochybnostem o pravdivosti svého svědectví.
Kapitoly z Tessina dospívání se zaměřují na její sezení s psychiatrem, kde trvá na tom, že útočníka nikdy neviděla a pamatuje si jen chvíle strachu. Státní zástupci doufají, že psychiatr může z její paměti vytáhnout další vzpomínky, ale Tessie se brání i hypnóze. V současnosti se musí rozhodnout, zda spolupracovat s právníky, kteří by mohli pomocí DNA buď usvědčit, nebo osvobodit Goodwina, který čeká na popravu. Tessa se potýká s výčitkami svědomí a výhrůžnými zprávami, které ji nutí přehodnotit, zda poslala nevinného člověka do vězení.
V uzavřené malé komunitě, jakou je lidské společenství na Falklandách, je zmizení dítěte něčím naprosto neslýchaným. Nikdo z obyvatel odlehlé končiny nepochybuje, že za tím je nějaká nešťastná shoda okolností, nenadálá tragédie. Co jiného?
A pak se ztratí druhé dítě. Třetí. Teď už se nikdo nemůže utěšovat domněnkou, že se jedná o náhodu. Vesničanům nezbývá než připustit, že vrah je jedním z nich. Na místě, které předešlé generace nazývaly oázou klidu, se najednou nikdo necítí v bezpečí. Hysterie začíná nabírat obrátky.
Do řečí a vyšetřovacího spisu se dostávají i lidé, o jejichž způsobilosti spáchat zločin by ještě nedávno všichni pochybovali. Například i Catrin Quinnová, která před několika lety přišla o své dva syny a teď žije téměř poustevnickým životem. A pak je tady její bývalá kamarádka Rachel, její dřívější milenec Callum... Všichni tři cosi skrývají. A nikdo z nich nikomu nevěří. Snad ani sám sobě.
Ja sam zvijezda vrištećih naslova i priča o duhovima. Šesnaestogodišnja Tessa Cartwright pronađena je na rubu smrti među kostima, bez sjećanja na događaje koji su je doveli do tog trenutka. Mediji je progone kao jedinu preživjelu „Crnooku suzanu“, naziv za žrtve serijskog ubojice čiji je grob bio prekriven žutim divljim cvijećem. Tessa je svjedočila i jedan muškarac čeka smrtnu kaznu zbog toga. Nakon gotovo dva desetljeća, u veljači, Tessa otkriva svježe zasađene crnooke suzane ispod svog prozora, koje cvjetaju samo ljeti. Užasnuta mogućnošću da je poslala nevinog čovjeka u zatvor, a pravi ubojica je još na slobodi, obraća se odvjetnicima kako bi poništili smrtnu kaznu. Dok se približava vrijeme pogubljenja, Tessa se boji za svoj um i sigurnost svoje kćeri. Da li serijski ubojica, ostavljajući tragove, još uvijek slobodno hoda? Tessa mora suočiti se s duhovima i potisnutim sjećanjima kako bi otkrila istinu o onoj noći. „Jezovito i vrijedno svakog divljenja, Crnooke suzane su sablasno putovanje u vrlo mračno mjesto.“ – The Observer. „Zamršena priča o tome kako zlo ostavlja trag.“ – Jenny Milchman. „Spektakularno mračna priča puna obrata.“ – Carla Buckley.
Kada se skladatelj i dirigent Nicholas, zvijezda u usponu u svijetu klasične glazbe, pridruži Bostonskom konzervatoriju, zaljubljuje se u studenticu violine Remy te napušta suprugu Hazel i malodobnu kći Jessie. Remy još dugo osjeća krivnju zbog razaranja tuđe obitelji, Jessie nikako da nadraste svoju ljutnju na oca zbog onoga što je učinio majci, dok Hazel strahuje od usamljenosti rastavljene žene. No nakon gotovo dva desetljeća u kojima se ovi likovi bore s vlastitim gubicima i boli, razvija se i raste duh međusobnog razumijevanja, pomirenja i velikodušnosti, osobito s Hazeline strane. Kronologija priče u kojoj se izmjenjuju prošlost i sadašnjost ima uzbudljivu glazbenu pozadinu koja se sastoji od pasaža Nicholasova skladanja i Remyna muziciranja na violini, uz pregledan rječnik glazbenih pojmova na kraju knjige. U svom novom romanu Notni zapis ljubavi autorica Daphne Kalotay (Ruska zima) priču o četvero neraskidivo povezanih likova postavila je na bostonsku glazbenu scenu. Najveća vrijednost romana skriva se upravo u detaljima, osobito u autoričinim opisima umjetničkog stvaralačkog procesa i toga što smo sve spremni žrtvovati u ime umjetnosti, a rezultat je privlačno, dirljivo i često oštroumno štivo.
Kada se skladatelj i dirigent Nicholas, zvijezda u usponu u svijetu klasične glazbe, pridruži Bostonskom konzervatoriju, zaljubljuje se u studenticu violine Remy te napušta suprugu Hazel i malodobnu kći Jessie. Remy još dugo osjeća krivnju zbog razaranja tuđe obitelji, Jessie nikako da nadraste svoju ljutnju na oca zbog onoga što je učinio majci, dok Hazel strahuje od usamljenosti rastavljene žene. No nakon gotovo dva desetljeća u kojima se ovi likovi bore s vlastitim gubicima i boli, razvija se i raste duh međusobnog razumijevanja, pomirenja i velikodušnosti, osobito s Hazeline strane. Kronologija priče u kojoj se izmjenjuju prošlost i sadašnjost ima uzbudljivu glazbenu pozadinu koja se sastoji od pasaža Nicholasova skladanja i Remyna muziciranja na violini, uz pregledan rječnik glazbenih pojmova na kraju knjige. U svom novom romanu Notni zapis ljubavi autorica Daphne Kalotay (Ruska zima) priču o četvero neraskidivo povezanih likova postavila je na bostonsku glazbenu scenu. Najveća vrijednost romana skriva se upravo u detaljima, osobito u autoričinim opisima umjetničkog stvaralačkog procesa i toga što smo sve spremni žrtvovati u ime umjetnosti, a rezultat je privlačno, dirljivo i često oštroumno štivo.
Pro Toru Hamiltonovou bylo už samotné přestěhování do shetlandských končin dosti skličující. Nemohla tušit, že prvotní rozmrzelost brzy vystřídá děs. Za jednoho deštivého nedělního odpoledne nalezne v rašeliništi dokonale konzervovanou mrtvolu mladé ženy, v jejíž hrudi zeje díra po brutálně vyrvaném srdci. Tři runové znaky na kůži zemřelé připomínají tajemná vyřezávaná znamení, která Tora vídá rozesetá po celých Shetlandách, dokonce i na krbové římse tchánova domu. V pátrání po původu run zabředá až ke středověkým legendám a usilovně se snaží nalézt jejich spojitost s mrtvou ženou. Čím více poznatků se jí daří shromáždit, tím silněji na ni manžel, šéf a dokonce i nevrlý detektiv naléhají, aby věci nechala, jak jsou. Opravdu jim jde jen o její duševní klid? Snad by tomu Tora uvěřila, kdyby ji ovšem najednou nezačaly děsit ty výhrůžky. Valí se na ni jako studené shetlandské mlhy a obalují ji hrůznou jistotou: někdo si přeje, aby pátrání okamžitě a jednou provždy nechala. Za každou cenu.
Bezbrižno mladenaštvo Sidonie O'Shea prekinuto je u trenu kada zbog bolesti ostaje nepokretna. Ipak, snagom volje uspijeva nemoguće – ponovno prohodati. Kada s naočitim dr. Duvergerom upozna sve draži strastvene ljubavi, njenoj sreći nema kraja. No jedan dan zgodni doktor nestane bez riječi, i Sidonie je shrvana šokom i nevjericom. Potraga za istinom odvodi je u Maroko, mističnu zemlju u kojoj vladaju potpuno druga pravila. Kombinacija misterija i vječne ljudske potrage za pravom ljubavi...
Mladičká Hannah Conroyová touží věnovat se lékařské profesi jako její otec, ale to je v Anglii poloviny devatenáctého století pro ženu nemyslitelné, a tak se po otcově smrti vydává do daleké neprozkoumané Austrálie, kde doufá začít nový život. Po počátečních přehmatech a zklamáních se jí v zemi, kde je o zdravotnickou péči nouze, přece jen zvolna daří prosadit se na jinak čistě mužském poli medicíny. Do jejího života však vstupuje také láska - nejen k nádherné australské přírodě, ale i ke dvěma mužům, kteří jsou rozdílní jako den a noc.
Meredith a Nina Whitsonovy jsou tak rozdílné, jak jen sestry mohou být. Jedna zůstala doma, aby vychovávala své děti a spravovala rodinný jabloňový sad, druhá se vydala za svým snem a procestovala svět, aby se stala slavnou fotoreportérkou. Když však jejich milovaný otec onemocní, ocitnou se Meredith a Nina opět spolu a vedle své chladné a odtažité matky Anyi, která ani teď neposkytuje svým dcerám žádnou útěchu. V dětství je spojovala pouze pohádka, kterou Anya dívkám občas vyprávěla. Na smrtelné posteli si jejich otec od své manželky vynutí slib, že pohádku svým dcerám odvypráví znovu – a to až do konce. Tak začíná nečekaná cesta za pravdou a Meredith a Nina střídavě procházejí minulostí a přítomností a poprvé vyslechnou otřesný příběh života své matky, a to, co se dozvědí, je tajemství tak strašné a děsivé, že otřese samotnými základy jejich rodiny a změní to, kým si myslí, že jsou.
Pod majestátnými věžemi Alhambry hraje hudba a dlážděné uličky Granady skrývají tajemství. Sonia Cameronová, Londýňanka se španělskými kořeny, nezná dějiny města, přijela sem jen se svou přítelkyní Maggie, aby se zdokonalily v tanci. V tiché kavárně si však náhodou vyslechne cizí rozhovor a poutavá sbírka fotografií ji vtáhne do výjimečného příběhu děsivé španělské občanské války. Před sedmdesáti lety žila v domě, kde se kavárna nachází, soudržná rodina Ramírezových. V roce 1936 naruší křehký mír v zemi vojenský puč generála Franka. Manželé Ramírezovi, jejich tři synové a dcera Mercedes se stanou svědky nejhorších válečných hrůz. Svědky, ale i oběťmi. Jejich životy rozdělí politika a každý z nich si musí vybrat, na čí stranu se přidá, a bojovat v soukromých bitvách, zatímco se celé Španělsko rozpadá. Soniu tato pohnutá rodinná historie – a také tanec – zcela pohltí, a ani netuší, jak podstatně obojí zasáhne do jejího života.
