Amir Gutfreund Životopis

Amir Gutfreund se narodil v roce 1963 v Haifě rodičům, kteří oba přežili holocaust jako děti. Vystudoval aplikovanou matematiku na univerzitě Technion a později působil právě jako matematik v izraelské armádě, kde sloužil až do roku 2005. Svou románovou prvotinou Jídlo se nevyhazuje (v originále Náš holocaust, 2001, česky 2012) si získal okamžitě popularitu, kterou stvrdily i následující jeho knihy – Statky na pobřeží (2003), za něž obdržel prestižní literární Sapirovu cenu, Kvůli ní hrdinové létají (2008) anebo Souhvězdí Havrana (2013). V Izraeli i v zahraničí zůstala jeho nejvýznamnější knihou právě jeho románová prvotina, ve které nahlíží na dějiny holocaustu z mnoha možných úhlů, z nichž každý byl již dříve promyšlen a analyzován v historických či esejistických publikacích, nikdy však nebyl v podobné úplnosti zpracován literární formou: ať už jde o téma banality zla, teologické tázání na zlo v lágrech, problém pachatelů a obětí, viny a trestu a především otázka toho, jak je možno se s dědictvím traumatu vypořádat v druhé generaci přeživších v zemi, kde je sice holocaust neustále připomínám na oficiální úrovni, avšak mladší generace vyrůstá především na národním mýtu zdůrazňujícím statečnost, hrdinství a boj za svobodu, takže navždy poznamenaní přeživší dožívají stranou zájmu společnosti. K tématu holocaustu už se Gutfreund ve svých dalších knihách nevrátil. Všechny je však spojuje humor, specifický autorův jazyk a zájem o příběhy „malých lidí“ a sílu jejich lidství. Gutfreund navštívil také Prahu, a to u příležitosti českého vydání jeho knihy Jídlo se nevyhazuje nakladatelstvím Garamond. S manželkou Netou, klinickou psycholožkou, a třemi dětmi žil Amir Gutfreund v komunitní vesnici Juvalim na severu Izraele, než byla jeho ženě diagnostikována rakovina, jíž po nedlouhém boji podlehla. Na stejnou diagnózu spisovatel zemřel 27. listopadu 2015 v haifské Rambamově nemocnici.