Knížka přináší dojemné příběhy prostých lidí, kteří touží po životě naplněném láskou, pohodou a štěstím, ale úskalí, které jim život klade do cesty, je někdy nad jejich síly. Přesto se však své touhy nevzdávají a odhodlaně se nesnázím staví na odpor.
Výbor z povídkové tvorby českého prozaika, novináře a pedagoga, která vznikala převážně v první polovině dvacátého století
Chlapci z Vysočiny: Pepek Obrechtů ; Honzíček jede do Prahy Z prostředí autorovi velmi dobře známého (Českomoravská vysočina) pocházejí živé příběhy vesnických chlapců a vyprávění o jejich prostotě, poctivosti a lásce k vlasti.
Humoristický román z dob formanské slávy. Centrem příběhu je formanská hospoda U slunce její návštěvníci, formani i majitel. Havlíčkobrodský rodák J. Jahoda (1872-1946) je autorem četných maloměstských a venkovských povídek a románů, v nichž zpodobnil s dobrosrdečným humorem prosté lidi svého kraje a jejich rázovitý život. V tomto románě zachytil prostředí havlíčkobrodské v době asi před sto lety, kdy pozvolna již pohasínala sláva zájezdních hospod a kolem nich se soustřeďujícího stavu formanského. Žánrově popisný obrázek o šťastném konci nešťastné lásky dcery hospodského "U Slunce" je opředen formanskými historkami a škádlivými episodami.
Knihou Vlastenecká Idyla doplňuje J. Jahoda své dvě knihy Havlíčkův máj (1945) a Skřivánčí píseň (1946) v rozkošnou vlasteneckou trilogii, která zahrnuje dobu probouzení českého národního vědomí od let dvacátých do let šedesátých minulého století.
Román ze sklářského života, jak vypadal ještě před několika málo desítkami let, výstižný obraz venkovské společnosti, kde obětavá láska naráží na nejednu překážku. Milostný příběh a zároveň surová a dobyvačná hra o panství a moc.
Román popisuje postupné uvědomování si češství po roce 1848. Počínaje hospodskými diskusemi přes násilné likvidace německých nápisů až po první tábory lidu. Samozřejmě to vyvolávalo protiakci rakouských úředníků včetně povolání vojska.
