Karel Floss Pořadí knih

Kniha Dávné inspirace a nové výzvy obsahuje práce z různých období tvorby Karla Flosse, jež však nejsou uspořádány chronologicky podle data svého vzniku, nýbrž tematicky do čtyř sekcí: dějiny, řád, křesťanství, lidé. Názvy oddílů odpovídají i klíčovým oblastem, jimž se Karel Floss věnoval a které jsou organicky propojeny. Dějiny filosofie od počátků až po dvacáté století tvoří jednu oblast, v jejich rámci tvoří druhý oddíl metafyzika, pojatá jak historicky, tak s výrazným systematickým zájmem, s důrazem na klíčová pojmová schémata a speciálně na triadistickou metafyziku. Odtud je jen krok ke křesťanství, jeho problémům a pokusům o hledání nových poloh a odpovědí na nové výzvy. Konečně poslední oddíl, lidé, obsahuje osobní svědectví K. Flosse o setkání s různými osobnostmi 20. století.

Vysokoškolská skripta pro filozofické fakulty.

Publikace mapuje vybrané podoby proměn pojetí svobody od antiky po současnost. V historické části knihy je prostor věnován antickému myšlení (od Aristotela přes helénismus až k pozdní antice), řecké i latinské patristice (Órigenés a Řehoř z Nyssy, Julián z Aeclana a Augustin), středověku (Jan Duns Scotus), období renesance (Paracelsus) a osvícenství (Kant). V části zaměřené na filosofii dvacátého století a na současné koncepce se jednotliví autoři zabývají myšlením Emmanuela Lévinase, Hannah Arendtové a Bernarda Williamse. Pozornost je věnována také fenomenologickému přístupu, personalismu a vybraným dílčím problémům: koncepci všeobecných práv a svobod, filosofickému poradenství, tématu prvního hybatele i problematice neurobiologické.

Vybrané texty filosofa, vysokoškolského učitele a překladatele Karla Flosse jsou svědectvím o duchovním proudění v českých zemích v druhé polovině minulého století, ale též na úsvitu nových časů po sametové revoluci. Za vytrvalým hledáním nadějnější cesty stojí osobnosti na první pohled sice stěží slučitelné (M. Habáň, J. L. Fischer, H. Küng), autor je však přesvědčen, že nakonec je pro všechno jeho úsilí směrodatná starost o osud křesťanství či ještě přesněji Ježíšovy věci. Též proto se odvažuje nazvat svou antologii Hledání duše zítřka. Flossův duchovní vývoj byl zásadně ovlivněn ekumenickým seminářem v pražských Jirchářích – dnes sní o tom, aby se podobné iniciativy opět staly jedním ze zdrojů nadějnější budoucnosti.

Co je v životě hlavní cesta a co je epizoda; kdo jsou směrodatní lidé a k čemu potřebujeme křesťanství a jeho hořké pravdy; jak čeká Bůh a nakolik se lze pro člověka obnažit, a k čemu je to dobré? Knižní rozhovor Sylvy Fischerové s filosofem Karlem Flossem představuje nezvykle otevřený dialog o zákrutách životních cest, plný zásadního tázání stejně jako průhledů do kulturního života české společnosti v minulých desetiletích, v nichž jsou představeny mj. aktivity olomouckých dominikánů, počátky Charty 77 i peripetie v životě Josepha Ratzingera, nynějšího papeže Benedikta XVI., jejichž svědkem Karel Floss byl.

Pavel Hošek – Wilfred Cantwell Smith – vědec a humanista// Ivan Štampach – Mezináboženské vztahy v pojetí Wilfreda Cantwella Smithe ve srovnání s jinými koncepcemi// Karel Floss – Víra a náboženské vyznání u Wilfreda Cantwella Smithe// Zdeněk Vojtíšek – Výzvy, specifika a možnosti dialogu se stoupenci nových náboženských hnutí ve světle díla W. C. Smithe// Summary

Sborník z konference v Praze 25.-26. 10. 2007. Tématem konference byl přínos významného teologa a religionisty W. C. Smithe pro teorii a praxi dialogu monoteistických náboženství. Součástí sborníku jsou studie filosofa Karla Flossa, teologa a religionisty Ivana O. Štampacha, teologa a religionisty Pavla Hoška, religionisty Zdeňka Vojtíška, teologa, filosofa a sociologa Tomáše Halíka, a religionistů Víta Machálka, Miloše Mrázka, Martina Klepetka a Martina Dojčára. Konferenci a publikaci připravila Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů.

Sborník textů z česko-německého symposia Co spojuje myslitele, jako je Eckhart, Kusánský či Böhme? A v jakém poměru k nim může být velký islámský filosof a mystik Ibn Arabí? Na tyto otázky se snaží z různých úhlů odpovědět pětice původně přednáškových textů. Zrcadlí se v nich různé pojetí základního novoplatónského schématu vztahu Boha a světa – vztahu jednoty a mnohosti.