Kniha mapuje vývoj Komunistické strany Řecka (KKE) od konce druhé světové války do roku 1956. Důraz je kladen na období po potlačení komunistické revolty v Řecku (1949), která vedla k přesunu vedení strany a jádra jejího členstva do socialistického exilu. Tam došlo k vytvoření Lidově demokratického Řecka, imaginární země bez vymezených hranic, v…
Kniha Řecká tragédie odhaluje skutečné kořeny dluhové krize v Řecku. Vychází z historického, ekonomického a politického pozadí řeckého vývoje a řeckou krizi v mrazivé analýze ukazuje jako jeden z důsledků mocenského soupeření v Evropské unii. Kriticky zkoumá neblahou roli, kterou sehrává dnešní Německo, a demonstruje antidemokratické praktiky některých lídrů Evropy i jednotlivých států. Je to jiný, zasvěcený a dramatický obraz evropské politiky a ekonomiky, než jaký běžně prezentují média.
Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu. Soustřeďuje se především na sledování politického života emigrace, jež byla úzce spjata s Komunistickou stranou Řecka. Zvláštní důraz je pak v publikaci kladen na otázku zformování identity emigrantů v souvislosti s dopady dvou rozštěpení řeckých komunistů v době destalinizace a následně v době Pražského jara. Jednotlivá témata, např. otázka repatriace řeckých emigrantů, jsou přitom zkoumána v politické a socio-kulturní rovině v kontextu politického vývoje v Řecku a v Československu.
Řečtí uprchlíci v Československu Na přelomu 40. a 50. let minulého století přišlo z Řecka do Československa přibližně dvanáct tisíc běženců stižených občanskou válkou. Mysleli si tehdy, že se jedná pouze o přechodný pobyt. Záhy se ale dočasné útočiště proměnilo v druhý domov. Bohatě ilustrovaná kniha týmu juniorních badatelů vedeného předními českými odborníky v oblasti dějin Řecka, Kateřinou Královou a Konstantinosem Tsivosem, analyzuje osobní výpovědi pěti desítek pamětníků tří generací. Tato vůbec první kolektivní monografie na dané téma je svým pojetím a analýzou průkopnická. V historickém úvodu a dvanácti tematických studiích se zabývá jejich postoji k okupaci či občanské válce. Na základě rozhovorů poutavě přibližuje cestu do emigrace a osudy dětí, ale také proces integrace či snahu o zachování vlastní identity. Kniha se pohybuje nejen na poli historie, ale reflektuje rovněž, jak vnímá jednotlivec sebe sama, jakou roli přisuzuje sobě a svému okolí v dějinném procesu a jak své prožitky zasazuje do širšího společenského kontextu.
Antický svět měl zásadní vliv na kulturní a společenský vývoj západní civilizace. Jak se však vyvíjel Peloponéský poloostrov po jeho rozpadu? Kniha renomovaných českých historiků se zabývá vznikem a vývojem moderního řeckého státu od Byzance až do současnosti. Píše se konec roku 2015. Od posledního vydání uplynulo šest let, během nichž Evropa čelila ekonomické krizi, která sice ustoupila, ale starý kontinent, včetně Řecka, se opět ocitá v nejistotě. Vzpomínáme na slova Fukuyamy o „konci dějin“ po pádu sovětského impéria, avšak dnes je událostí příliš. Kontinent čelí nejen vzrůstajícímu fundamentalistickému teroru, ale i silné uprchlické vlně z Blízkého a Středního východu, Afriky a Dálného východu, což ohrožuje zavedené pořádky. Řecko se stalo hlavním přestupním místem migrantů a znovu se dostalo do centra pozornosti médií. V posledních šesti letech to však nebylo poprvé, jeho nevyřešená dluhová krize a opakované volby či referenda rovněž přitahovaly pozornost. Tato situace, spolu s vyprodáním předchozího vydání, vedla Nakladatelství Lidové noviny k vydání aktualizované verze. Dr. Konstantin Tsivos, rodilý Řek žijící v Česku a pedagog na UK, přispěl k vytvoření čtivého obrazu řeckých dějin posledního dvacetiletí a stal se fakticky šestým spoluautorem knihy.