Prorokova pjesma
- 317 stránek
- 12 hodin čtení






Říkali jí Dareba a nikomu se nelíbila. Vyslovit její jméno nosilo smůlu. Byla to čarodějnice, jedna z těch, co na člověka přivolají dech smrti. Měla v sobě ďábla a já jsem s ní nesměla mluvit. Příběh přátelství dvou dívek, Francesky, která pochází z měšťanské rodiny, a Maddaleny/Dareby, jež v očích obyvatel vesnice představuje jakousi smůlonošku. Jsme v severní Itálii v období fašismu a italsko-etiopské války, kde platí pouze hlasy a názory „silných mužů“. Francescu fascinuje Maddalenina nespoutanost, dryáčnictví, a touží se připojit k její partě. Je jí čím dál víc jasné, že útlak a nespravedlnost vládne nejen jejímu životu, ale je podstatou fašistického režimu, ve kterém vyrůstá. Když je Dareba obviněna z vraždy mladého muže, musí se poprvé postavit světu dospělých, aby dokázala svou nevinu. Strhující román o dívčím dospívání na pozadí provincie v Pádské nížině, kde vládne kontrola, sexismus a násilí fašismu.
U svom novom remek-djelu, Afonso Cruz nastavlja u sličnom stilu kao u prethodnim djelima, s poznatim likovima. Radnja se odvija tijekom Hladnog rata, kada je CIA osmislila plan „Ambasadori jazza“ s ciljem poboljšanja međunarodne percepcije Sjedinjenih Američkih Država putem glazbe. Organizirani su koncerti jazz velikana kako bi se privukli mladi ljudi s istoka, koji su slušali ozbiljnu glazbu, ali su imali malo dodira s jazzom. Američki jazz pijanist Erik Gould živi u Parizu 1960-ih. Genijalan glazbenik sa sinestezijom doživljava glazbu na jedinstven način, osjećajući je cijelim tijelom i doslovno je videći svuda oko sebe. Njegova ljubav prema glazbi rivalizira samo ljubav prema njegovoj ženi, Nataši. Kada Nataša iznenada nestane bez traga, Gould se slama, postajući nesposoban brinuti se za njihovog sina Tristana. Ova situacija ga čini idealnom metom za CIA-in plan. Iako bi se moglo pomisliti da je riječ o trileru, napeta špijunska priča služi kao pozadina za Cruzovu poetičnu i zaigranu naraciju o ljubavi, smrti, umjetnosti i samoći. Naklada Ljevak ponosno predstavlja ovaj izvrstan roman jednog od najvažnijih suvremenih portugalskih autora, čija su djela prevedena na dvadesetak jezika.
Pokaždé, když Mila Vasquezová vstoupí do oddělení pohřešovaných osob, zírají na ni stovky očí. Patří lidem, kteří se jednoho dne ztratili z povrchu zemského. Beze stopy. Nikdo neví, jestli se rozhodli pro dobrovolný odchod, nebo se stali obětí únosu či jiného zločinu. Bývá ovšem pravidlem, že na ně postupem času téměř všichni zapomenou. Téměř. Mile, na níž spočívá úkol zjistit, co se stalo – nebo se o to alespoň ze všech sil pokusit – jejich osudy nedají spát. Proto nikdy nečeká, až se někde náhodou objeví, ale chodí jim naproti. Často doslova. Přestože už je ale Mila zkušená „hledačka“ pohřešovaných osob, není připravena na prapodivnou skutečnost, jíž se má stát svědkem. Nezvěstní, kteří zmizeli před mnoha lety, se začnou zničehonic sami od sebe vracet. Na první pohled se zdá, že jsou stejní jako dříve, ale temnota, která je opět vyvrhla na světlo světa, je nadobro změnila. A určitě ne k lepšímu. Kde celou tu dobu byli? Co dělali? A za jakým účelem se teď vrátili? Jestli na tyhle otázky dokáže někdo nalézt odpověď, musí to být právě Mila, která zná vábení temnoty jako své boty.
Literární senzace pro všechny asociály Svérázné Eleanor je jedno, co si o ní kdo myslí. Vystudovala literaturu, ale pracuje jako účetní. Miluje křížovky, po Glasgow chodí s taškou na kolečkách a víkendy tráví se svou jedinou kamarádkou – vodkou. Když pozná Raymonda, má ho jen za otravného kolegu. Mnohem víc ji zajímá místní zpěvák, se kterým si plánuje budoucnost. Co na tom, že on o její existenci nemá ani ponětí. Eleanořině cestě za štěstím se budete smát, i když k smíchu vlastně není.
První vydaná kniha, která svého autora ihned proslavila, je volným pokračováním jeho prvotiny Prosinec už je takovej (The Thing About December) a odehrává se ve stejném místě po deseti letech. Napínavý příběh ze současného Irska, vyprávěný v jedenadvaceti kapitolkách jedenadvaceti obyvateli nejmenovaného městečka, jejichž osudy se prolínají. Každá postava svou osobní zpovědí přidává další nečekaná fakta, čtenář si buduje vlastní představu a názor, který však musí několikrát změnit. Výsledná mozaika pak nejen objasňuje zápletku, ale podává zároveň velmi působivý a citlivý obraz lidských vztahů pod náporem hospodářského krize, která Irsko postihla po letech nebývalé konjunktury první dekády tohoto století.
Román Kokoschkova loutka, odměněný Cenou Evropské unie za literaturu, je originální výpovědí o životě člověka a jeho údělu. Osudy postav jsou líčeny v duchu netradiční poetiky, zachycující vše z co nejvíce možných perspektiv, takže jediná postava je zároveň postavami několika a tatáž událost se dá nahlížet různě. Příběh ukradeného rukopisu Thomase Manna, muže, který na základě manželčiných snů rekonstruuje starověkou alexandrijskou knihovnu, či židovského chlapce, jenž se skrývá v podzemí obchodu s ptactvem, i další vytvářejí osobitý svět, v němž lidé žijí pod hranicí svých možností a příčinou stárnutí je promrhaný čas. V duchu zásady, že život je nápodobou umění, a nikoliv naopak, pak jeden z hrdinů píše knihu v knize, která svou magickou mocí mění náš omezený svět a obdaří hrdiny příběhu jejich pravou existencí.
Roman Mrtvo more brazilskoga pripovjedača Jorgea Amada govori o sudbinama siromašnih ribara i moreplovaca u gradu Salvadoru da Bahiji početkom dvadesetoga stoljeća, o teškom životu punom patnje i stradanja na moru, ali i o ljubavima, ljubomorama, pričama i legendama ljudi čiju je sudbinu jednom za svagda odredilo more. U svijetu napučenom božanstvima iz narodne predaje i afrobrazilske religije candomblé, junaci Mrtvog mora trude se djelovati u skladu sa zakonima prirode i moralnim zakonima zajednice u kojoj hrabrost i odanost predstavljaju najviše vrijednosti. Protagonisti romana su Guma i Lívia, mladi par kojem zavidi cijela zajednica: Guma je hrabar i sposoban moreplovac, a Lívia najljepša žena na dokovima. Ali život na moru pun je pogibelji i Lívia je u neprestanom strahu za Gumin život. Riječi stare pjesme govore kako je „nesretna svaka žena koja pođe za muškarca s mora“. Ženama mornara suđeno je postati udovicama, baš kao što je njihovim supruzima suđeno jednoga dana završiti na dnu mora, gdje ih u zagrljaju čeka božica Iemanjá, majka i ljubavnica svih moreplovaca.
Traumatized by an accident which 'involved something falling from the sky' and leaves him eight and a half million pounds richer but hopelessly estranged from the world around him, Remainder's hero spends his time and money obsessively reconstructing and re-enacting vaguely remembered scenes and situations from his past: a large building with piano music in the distance, the familiar smells and sounds of liver frying and spluttering, lethargic cats lounging on roofs until they tumble off them... But when this fails to quench his thirst for authenticity, he starts re-enacting more and more violent events, as his repetition addiction spirals out of control. A darkly comic meditation on memory, identity and history, Remainder is a parable for modern times.