Friedrich August von Hayek Knihy

Velké třísvazkové dílo "Právo, zákonodárství a svoboda" s podtitulem Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie psal rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek patnáct let. Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul již v Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie. Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to, co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.

Velké třísvazkové dílo "Právo, zákonodárství a svoboda" s podtitulem Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie psal rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek patnáct let. Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul již v Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie. Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to, co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.

Velké třísvazkové dílo "Právo, zákonodárství a svoboda" s podtitulem Nový výklad liberálních principů spravedlnosti a politické ekonomie psal rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek patnáct let. Dílo, jež vznikalo od poloviny 60. let do konce 70. let minulého století, rozpracovává téma, kterého se autor poprvé dotknul již v Cestě do otroctví (1944) a k jehož studiu ho přivedly jeho předválečné studie z oboru čisté ekonomie. Tímto tématem je princip svobodné společnosti a to, co lidskou společnost ohrožuje. Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle „svobodné spravedlnosti“.

Kniha Individualismus a ekonomický řád F. A. Hayeka, nositele Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974, vyšla poprvé česky a obsahuje 12 esejů z 30. a 40. let 20. století. První skupina se zaměřuje na morální filosofii a metodologii ekonomie, včetně známého eseje „Využiti znalosti ve společnosti“, který vysvětluje spontánní povahu společenských institucí a význam rozptýlených znalostí. Další část knihy se věnuje socialistické kalkulaci, kde Hayek analyzuje neefektivnost socialismu a centrálního plánování. Obsahuje také méně známé eseje, jako „Komoditní rezervní měna“ a „Ricardův efekt“. Poslední esej zkoumá ekonomické a státoprávní otázky federace států. Editoři Ilona Bažantová a Jan Horych doplnili překlad o dobové reflexe odborné veřejnosti k jednotlivým esejům a přidali závěrečnou kapitolu o Hayekově životě a díle, spolu s podrobným jmenným rejstříkem. Kniha je určena zájemcům o dějiny ekonomického myšlení a Rakouské ekonomické školy, a je užitečná pro teoretické ekonomy, politology a studenty těchto oborů.

Úvahy o spontánním řádu tržní konkurence a snahách o jeho programové ovládnutí.

Hayek se v této knize zabývá poněkud obecnější otázkou zneužívání a úpadku lidského rozumu ve společenských vědách, které jsou způsobeny přejímáním vědeckých metod přírodních věd. Hayek hovoří o „otrockém napodobování metod a jazyka Vědy“, které nazýváme scientismem, jako protikladu důkladného a nezaujatého vědeckého zkoumání. O příčinách a následcích tohoto vývoje se čtenář dozví v této světově oceňované knize.

Kniha předního představitele liberální ekonomie věnovaná problematice peněz, inflace a kritice měnové politiky jako takové.

Kniha přináší osobní poznámky a rozhovory jednoho z nejoriginálnějších myslitelů 20. století. Kniha zachycuje všechny důležité mezníky Hayekova života – studium ekonomie, práv a politické vědy na Vídeňské univerzitě, práci ve Vídni, profesuru na London School of Economics, působení v Chicagu a na dalších amerických univerzitách i na klidné prostředí Freiburgu. Zajímavé je sledovat také vztah Hayeka k jiným slavným ekonomům – Keynesovi, Robbinsovi, Misesovi či Schumpeterovi. Inspirativní je rovněž připomenutí kontextu jednotlivých děl.

Ve třech svazcích, nazvaných Pravidla a řád, Fata morgána sociální spravedlnosti a Politický řád formuluje F. A. Hayek praktická vodítka pro politické uspořádání svobodné společnosti pro její instituce a hospodářskou politiku, aby zde mohl upozornit na nebezpečí falešně chápané demokracie, a předvádí slepé uličky, do nichž hrozí svobodnou společnost přivést sledování cíle "svobodné spravedlnosti".

Nejznámější a dnes již klasická kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii, který je právem považován za jednoho z největších myslitelů 20. století. Vznikla během druhé světové války v Anglii pro široké publikum a autor ji věnoval „socialistům všech stran“. Snažil se v ní svobodný západní svět varovat před snahami socialistů nejrůznějšího ražení uvědoměle řídit společnost a zavést centrální řízení veškeré ekonomické činnosti. Knihu by si měl prostudovat každý, kdo chce pochopit, co se stalo ve fašistické Itálii, nacistickém Německu, komunistickém Sovětském svazu nebo komunistickém Československu. Pozornému čtenáři by však také měla ukázat, že i v dnešním politickém soupeření mezi pravicí a levicí, mezi liberálními zastánci svobody a socialisty a plánovači nejrůznějších odstínů, ať již na národní či nadnárodní úrovni, stále běží o jedno a totéž – o naši budoucí svobodu a prosperitu.