Zdeněk Uherek Pořadí knih

Publikace nabízí pohled na historický vývoj migrací spjatých především s evropským prostorem i na jejich proměnu v posledních dvaceti letech. Z jakých úhlů se na ně odborníci dívají? K jakým výsledkům došli? Jak probíhá adaptace migrantů v novém prostředí? Které migrace se dotkly v 2. polovině 20. a na počátku 21. století České republiky a proč o nich česká veřejnost mnoho neví? Nakolik komunikační technologie, dopravní možnosti, elektronické bankovnictví a další výdobytky moderní společnosti změnily charakter migrací? A jaké jsou právní nástroje, které jsou kostrou stávající legislativy o mezinárodní ochraně? Nejen na tyto zásadní otázky se pokouší tato kniha odpovědět. Široké a komplikované téma migrací publikace samozřejmě nevyčerpává, ukazuje ale různost pohledů na tento fenomén v životě lidské společnosti, přičemž pohled odborníků konfrontuje s otázkami, které přináší aktuální současnost.

Antropologické pohledy na společenský život české menšiny v zahraničí Cílem publikace je přiblížit čtenáři život příslušníků české menšiny v Bosně a Hercegovině v průběhu posledních 150 let. Autor zachycuje usidlování krajanů v jejich novém domově, reflexi nového prostředí a kontakty s původními obyvateli po dobu několika generací. Pozornost věnuje také vztahům lidí žijících na území Bosny a Hercegoviny a současné České republiky v širší historické perspektivě a významným osobnostem českého původu, které se pozitivně zapsaly do historie této země.

Publikace přibližuje krajanskou komunitu, která se vytvořila v kazašských stepích v první polovině 20. století. Zaměřuje se na osudy jednotlivců a rodin, jejich životní styl a kulturu, jež představuje unikátní adaptaci na podmínky vzdálené českým zemím. Témata zahrnují bydlení, obživu, stravování, zvyky, náboženství, léčení a kontakty s Kazachy, Rusy, Ukrajinci a dalšími národnostmi, přičemž jsou doložena fotodokumentací a autentickými vyprávěními krajanů. Až do počátku 90. let 20. století žila tato skupina téměř zcela izolována od českých zemí. Po roce 1989 se komunikace obnovila a v letech 1994-2001 se s pomocí vládních a nevládních institucí přesídlila do České republiky. Autoři byli s komunitou v úzkém kontaktu během přesídlení a zachytili jak přípravy na cestu, tak proces začleňování do české společnosti. Publikace dokumentuje úskalí změny prostředí a strategie skupiny, jak začít nový život na neznámém místě, včetně dat z dotazníkového šetření a dalších charakteristik. Dnes jsou Češi z Kazachstánu, kromě několika desítek osob, opět součástí obyvatelstva českých zemí. Tato publikace je jedinou etnografickou monografií, která zachytila jejich život a přesídlení na základě autentických dat z terénního výzkumu.

Autor analyzuje specificky český diskurs o národní identitě a proměňující se, nicméně stále problematický, vztah mezi národem a státem v období postkomunistické transformace společnosti. Opírá se při tom o prameny literární a historické a využívá poznatků etnografického terénního výzkumu. Zvláštní pozornost věnuje symbolickým reprezentacím toho, co to znamená být Čech.