Antonín Handl Pořadí knih

Чачак (Čačak), malé srbské město jižně od Bělehradu, nemá s obsahem druhé básnické sbírky Alžběty Stančákové de facto nic společného. Protéká jím řeka Západní Morava a průměrná teplota tam činí 10,5 °C. Sbírka Чачак obsahuje texty z let 2017–2021. Travestii úřednického jazyka, vyznání na pomezí rozvědky a lásky, společenskou kritiku zastřenou stěží proniknutelným snem. Spojujícím prvkem souboru je poetika krutosti, ani ta ale není nutně všudypřítomná – ačkoliv „všude kolem vládne minulost / my přesto kašleme čerstvé klíčky“.

Standingova dnes již proslulá kniha Prekariát: Nová nebezpečná třída (2011) je první zprávou o rychle rostoucí sociální třídě, která zahrnuje lidi vystavené ekonomické nejistotě a odsouzené ke střídání nesmyslných a nevalně placených „džobů“ bez možnosti profesního rozvoje. Autor popisuje vznik této třídy a její rozrůstání na pozadí krize globalizačního procesu. Prekariát, tvrdí Standing, představuje zdroj potenciální společenské nestability, neboť jeho vnitřní rozpolcenost a nedostatečné zastoupení v rozhodování o věcech veřejných ho může uvrhnout do náruče politického extremismu a podnítit jej k útokům na sociálně nejslabší a nejzranitelnější skupiny. Prevence proti těmto chmurným vyhlídkám spočívá podle autora v zásadním přehodnocení pojetí práce, v možnosti aktivně trávit volný čas a v zavedení univerzálního základního příjmu.