Kamil Podroužek Pořadí knih

Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu středověké hrady a zakládaly soustavy rybníků. Tato kniha přináší dvojí pohled na Vlhošť od autorů, kteří jeho okolí dlouhodobě studují. Geolog Jiří Adamovič a stavební historik Kamil Podroužek provedou čtenáře geologickým vývojem, zvláštnostmi pískovcového reliéfu a historií okolního osídlení. Soustředí se přitom na výklad konkrétních jevů, ať už přírodních, nebo člověkem vytvořených, a jejich zasazení do celkového kontextu Vlhoště a jeho okolí. Druhá část, sepsaná geologem a esejistou Václavem Cílkem, využívá tohoto kontextu pro vyjádření vlastního pojetí krajiny, založeného na širším přírodovědném základě s překvapivým akcentem na její spiritualitu. Dvě části knihy prezentují dva přístupy k vnímání a interpretaci krajiny a v tomto případě se setkávají a doplňují při představení dosud velmi málo známého koutu české země.

Publikace představuje ve třech tematických studiích a teoretickém úvodu část výsledků výzkumu, prováděného autorem od roku 1986 v pískovcových oblastech České republiky. Expozé Stavby v pískovcovém podloží - pramen historického poznání seznamuje s obecnou metodou výzkumu archeologizovaných staveb v pískovcích, která se opírá o analýzu jejich formálních znaků. Každá z následujících případových studií se záměrně zaměřuje na jiný typ archeologizovaných staveb, které sleduje v jiném detailu a z jiného úhlu pohledu. Studie o kapli Božího hrobu ve Velenicích ukazuje na jediné stavbě možnosti využití souboru digitálních technik pro dokumentaci a vyhodnocovaní torzální sakrální architektury. Sídelní vývoj lokality Hvězda u České Lípy je modelován na základě analýz formální struktury osídlení, které je sledováno od stop a reliktů, až po urbanismus jednotlivých sídelních areálů. V závěrečné studii Sušárny ovoce v pískovcích je interpretován plošně rozšířený typ výrobních objektů, které díky zániku své funkce ztratily i své obecné označení a stojí tak zcela mimo stávající živou kulturu.

Kniha kolektivu autorů z Muzea Českého ráje v Turnově představuje komplexní obraz podob lidové architektury na území Libereckého kraje. Po úvodní studii Pavla Beneše jsou v první části studie o jednotlivých oblastech: Českodubsko a Podještědí, Jizerské hory, Frýdlantsko (Tereza Konvalinková), Střední Pojizeří a Český ráj (Vladimíra Jakouběová), Západní Podkrkonoší a západní Krkonoše (Tomáš Kesner), Českolipsko, Lužické hory (Miroslav Kolka), Severní Kokořínsko a Podbezdězí (Pavel Bureš). Následují tři studie Miroslava Kolky o jednotlivých typech architektury jako Dřevěná architektura měst a městeček, Sklářská architektura, Technické stavby, dále kapitola Detaily staveb (V. Jakouběová) a Kámen v lidovém stavitelství (Kamil Podroužek). Vše uzavírá text Způsob památkové ochrany lidových staveb (Lucie Čiháková) a užitečný adresář staveb na Liberecku. Vše je ilustrováno velkými fotografiemi.

Publikace je výstupem z workshopu, pořádaného na toto téma v listopadu 2010 Obsah: Martin Tomášek, Jolana Šanderová: Ochrana archeologických stop po montánní činnosti, kriteria posuzování archeologických lokalit Rudolf Tomíček: Montánní historický průzkum památky - použití stavebněhistorického průzkumu důlních děl - základní úvaha o úloze mhp (shp) pro báňské památky Kamil Podroužek: Těžba pískovců - typy, způsoby, příklady Rudolf Tomíček: Problém určování, popisu a determinace hornických a podzemních památek Jakub Chaloupka: Zkoumání reliktů vitriolového průmyslu Jiří Bureš: Těžba a zpracování vápence v okolí Lahoště, Hudcova a Řetenic Tomáš Voldráb: Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích Petr Bohdálek: Důl Mauritius v Hřebečné - mimořádná montánní lokalita v západním Krušnohoří

Monumentální kniha renomované trojice autorů o zřícenině arcibiskupského hradu Helfenburk (Hrádek) u Úštěka patří bezpochyby mezi nejrozsáhlejší publikace věnované jednomu hradu. Kniha je pojata čistě odborně. První kapitola se věnuje problematice pískovce, druhá historii zdejší oblasti před příchodem člověka, třetí pak jejímu osidlování. Čtvrtá, stěžejní kapitola se již zabývá hradem samotným. Její první podkapitola je edicí nejdůležitějších písemných pramenů k dějinám hradu, včetně jejich překladů do češtiny. Druhá podkapitola mapuje dějiny hradu od jeho založení až do současnosti. Třetí podkapitola se věnuje hradní architektuře, čtvrtá archeologickým pramenům a poznatkům. Pátá kapitola knihy se zabývá stavebním vývojem, podobou a srovnáním hradu s obdobnými objekty v Čechách. Šestá kapitola pak popisuje osudy opuštěného a znovu objevovaného a posléze i opravovaného hradu. Po ní následuje rozsáhlý poznámkový aparát, barevná obrazová příloha a soupis pramenů a literatury.

Tato práce předkládá model typologie vesnických staveb s aktivní účastí pískovcového podloží v Čechách a tento model začleňuje do kontextu sídelní struktury období středověku a novověku.