Barry Eaton Pořadí knih (chronologicky)

Set in 1886, the story follows Tennyson Pierce, a Dallas attorney known for solving unusual crimes, as he investigates the mysterious disappearance of a locomotive near Marshall, Texas. Accompanied by Dr. Jarvis Weston, the duo's journey uncovers a conspiracy aimed at establishing a rail monopoly. Their investigation spans from major financial hubs to Louisiana's casinos, with Weston discovering crucial evidence. Ultimately, Pierce's sharp deductions reveal the true motive behind the theft, culminating in a tense confrontation in the Piney Woods.

Čo sa deje so životnou energiou, ktorá udržuje našu existenciu a napokon zoslabne a strati sa spolu s rozpadom tela?

Převratná knížka uznávaného novináře a moderátora, který se zabývá paranormálními jevy a na základě svých poznatků napsal toto čtivé a oceňované dílo. Přináší odpovědi na znepokojující otázky: Co se vlastně stane, když člověk zemře? Jaký je to pocit? Proč je lidem zatěžko opustit tento svět a své bližní? A jak je to s těmi, co zemřou náhle a nečekaně, napříkald při nehodách? Jak náš zármutek ovlivňuje osoby, které už přešly na onen svět? Autor píše velmi upřímně, s přesvědčením a mimořádným osobním nasazením. Jeho vyprávění vzbuzuje naději a úžas.

Kniha Barryho Eatona přináší alternativní pohled na problematiku psí dominance. Autor předkládá čtenářům řadu zajímavých otázek, např. Co přesně se skrývá pod pojmem „psí dominance“?, Skutečně musí majitel psovi dominovat? či Snaží se nás psi cílevědomě sesadit z vůdčího postavení ve smečce, nebo to jsou oportunisté čekající na příležitost? a pokouší se nalézt na ně zasvěcené odpovědi. Barry Eaton detailně probírá tzv. pravidla smečky, kterými se podle mínění většiny odborníků řídí chování našich psů, a porovnává je s tím, co se skutečně děje ve smečkách divoce žijících vlků.

Autorenkommentar Mein Ziel beim Schreiben dieser kleinen Broschüre ist es, neue Forschungsergebnisse und Theorien vorzustellen und mit meinen eigenen Ideen zu verbinden, so einen Überblick zu verschaffen und eine alternative Sichtweise des Themas „Dominanz“ zu vermitteln. Mit anderen Worten möchte ich die Frage untersuchen, ob es überhaupt Hunde gibt, die eine höhere Position innerhalb ihres „Menschenrudels“ anstreben. Ist das Dominanzstreben des Hundes uns Menschen gegenüber wirklich eine Tatsache oder ist es eine fixe Idee? Mein Gefühl sagt mir, dass das Ergebnis dieser Überlegungen ebenso viele Fragen aufwirft, wie es Antworten gibt. Trotzdem ist es notwendig, immer wieder kritisch zu hinterfragen, für neue Ansätze offen zu sein und zumindest in Erwägung zu ziehen, dass es vielleicht andere Ansichten über Rangordnung im Rudel gibt und Hunde kein Komplott mit dem Ziel schmieden, die Menschheit zu beherrschen!