Richard Rorty Knihy

Kniha Filozofie a zrcadlo přírody představuje Rortyho nejpropracovanější podání jeho radikální a provokativní kritiky západní filozofické tradice. Rorty demaskuje a odmítá nárok hlavního proudu západní filozofické tradice zakládat a vyhodnocovat poznávací nároky všech oblastí kultury prostřednictvím působnosti „tribunálu čistého rozumu“, jejž má spravovat a zároveň ztělesňovat filozofie samotná. Rorty nachází kořen tohoto sebepochopení filozofie v pojetí poznání jako přesné reprezentace a snaží se toto pojetí demaskovat jako sebeklamné podlehnutí vizuální metaforice zrcadlení, vedoucí k pojetí mysli jako průzračného zrcadla skutečnosti. Rortyho kritice v tomto duchu neujdou ani dva hlavní proudy filozofie 20. století – fenomenologie a analytická filozofie. Jako pozitivní alternativu Rorty nabízí – prostřednictvím originálního rozpracování a syntézy myšlenkových odkazů Deweyho, Wittgensteina a Heideggera – (neo)pragmatickou koncepci poznání jako konverzační shody v rámci komunikačního společenství a koncepci filozofie jako dílem terapeutické a dílem kultivující instituce, která má pomáhat otevírat nové plodné konverzační kontexty a zároveň demaskovat pokusy o kanonizaci a petrifikaci určitých problémových okruhů a příslušných slovníků.

Richard Rorty, profesor na Standforskej univerzite, nie je slovenskému čitateľovi celkom neznámy, najmä vďaka vydaniu jeho kľúčovej knihy Filozofia a zrkadlo prírody (Kalligram 2000). Publikáciu, ktorá sa dostáva do rúk slovenskému čitateľovi teraz, tvorí súbor štúdií venovaných rôznym horúcim filozofickým témam, ktoré však spája originálny variant Rortyho neopragmatizmu s výrazným sociálnym nábojom. Rortyho filozofický postoj je charakteristický predovšetkým zásadným antisubstancionalizmom a antiesencionalizmom. Z jeho úvah sa mu potom aj významné postavy dejín filozofie - napríklad Platón, Aristoteles, Sokrates, Spinoza, Nietzsche, zo súčasných Habermas a, samozrejme Dewey - vynárajú v novom svetle. V závere jednej zo svojich štúdií R. Rorty hovorí, že z hľadiska budúceho lepšieho usporiadania sveta orchidey môžu, ale nemusia byť. Jeho filozofické orchidey však nesporne k úsiliu o takéto usporoadanie prispievajú.

Dva filosofové Richard Rorty a Gianni Vattimo sice vycházejí z odlišných intelektuálních tradic, oba však spojuje kritický přístup k metafyzice. Ve svém díle se zabývají otázkami, které přesahují rámec filofosie a přehodnocují základní otázky náboženského života i víry v Boha. Kniha Budoucnost náboženství obsahuje mimo jiné i dialog mezi těmito dvěma filosofy a je jedinečná nejen tím, že se v ní prolíná Rortyho pragmatismus s Vattimovou hermeneutikou, ale také tím, že dává prostor i diskusi o omezeních tradičního náboženského přesvědčení a moderního sekularismu. Živý dialog, který knihu uzavírá a který moderoval a redigoval Santiago Zabala, analyzuje budoucnost náboženství spolu s politickými, společenskými a historickými aspekty pro náš současný postmoderní, postmetafyzický a postkřesťanský svět charakteristickými.

Metafyzický realismus nechápe svět z lidského hlediska, nýbrž usiluje o jeho zcela objektivní poznání. Svět je tudíž pojímán nezávisle na člověku... Putnam i Rorty se shodují, že metafyzický realismus nedoceněním lidského faktoru způsobuje chybný výklad řady filozofických problémů. Odmítnutí konkrétní podoby realismu však neznamená, že popírají realismus jako takový. Zajímavá polemika seznamuje českého čtenáře s díly výrazných osobností současné post-analytické filozofie. Základní spisy obou autorů o metafyzickém realismu v českém překladu nadále absentují, neboť pouhý úryvek a časopisecký příspěvek nejsou schopny systematicky postihnout hloubku zkoumané problematiky.

Focusing on Richard Rorty's early philosophical essays, this volume showcases his influential thoughts from the first decade of his career. It explores his perspectives on the nature of philosophy and presents his innovative take on eliminative materialism. Key discussions include private language, indeterminacy, and verificationalism, all of which remain pertinent in contemporary philosophical debates. A comprehensive introduction traces Rorty's intellectual evolution from 1961 to 1972, enriching the understanding of his significant contributions to philosophy.

On Philosophy and Philosophers is a volume of unpublished papers by Richard Rorty, a central figure in late-twentieth-century philosophy and a primary force behind the resurgence of American pragmatism. These previously unseen papers advance novel views on metaphysics, ethics, epistemology, philosophical semantics and the social role of philosophy.

In his final work, Richard Rorty provides the definitive statement of his political thought. Rorty equates pragmatism with anti-authoritarianism, arguing that because there is no authority we can rely on to ascertain truth, we can only do so intersubjectively. It follows that we must learn to think and care about what others think and care about.

First published in essay form in 1956, this book presents Sellars' entire philosophical system and his attack on the Myth of the Given, which raised doubts about the very idea of epistemology. An introduction situates the work within the history of recent philosophy.

Exploring the evolving role of philosophy in Western culture, this collection of Richard Rorty's philosophical papers delves into significant themes such as the imagination's impact on moral and intellectual progress, the concept of moral identity, and the linguistic nature of philosophical problems as proposed by Wittgenstein. Rorty critiques the relevance of cognitive science to philosophy and challenges the notion that philosophers must locate consciousness and moral values within a physical framework. This volume is a thought-provoking resource for those deeply engaged in philosophical discourse and its cultural implications.