Jan Stern Knihy

Psychoanalytický pohled na Tarot, Ježíše či kabalu. Doprovozený vysvětlením, proč je sůl nad zlato, i úvahou, zda je fetišismus vykupitelem západní civilizace. Rozsáhlý psychoanalytický esej je sice uvozen jako učebnicový úvod do psychoanalytické sémiotoky, ale výklad probíhá podezřele zábavně, čehož důkazem je, že autor se nemine s gamblerismem, sumerskými mýty, Létajícím Čestmírem, kabalou, Ježíšem, nacismem, krásou, homosexualitou, Indiánskou legendou o medvědí ženě, Maxipsem Fíkem, ...

Šestá autorova parodie psychoanalýzy, postmoderní filozofie a intelektuálského žvástu.

Autorova pátá kniha esejů. Freudiánská pitva všednosti, v níž se analýze podrobí otevřená lednice, kopací míč, kaluž, sníh, nafukovací člun, vlas v jídle či samolepky v metru. Autor si pokládá zásadní otázky jako: Proč jsou gayové pohlední?, Proč si vlastně žena pořizuje muže?, Proč jsou dnešní dívky nesnesitelné? či Jaký je smysl života?. Odhodlává se rovněž k herezi a reformuluje Freudovu teorii snu, pudu smrti, chybného úkonu i Ega. Nechybí ani tradiční výklady řady pohádek či seriálů Včelka Mája a Spadla z oblakov.

Jedná se o žánr "životopisné zpovědi"; text tvoří rozhovory se Zdeňkem Pincem, které s ním vedli Lucie Černá, Jan Kašpar a Jan Stern na různá témata jeho života (handicap, zvířata, cikáni, studium v 60. letech na vysokých školách v Praze, ptáci, rodina, normalizace a "náhradní zaměstnání", založení IZV a FHS UK a další). Součástí knihy jsou fotografie Miroslava Zajíce, Pavla Štechy, Jaromíra Čejky, Libuše Jarcovjákové, Laco Mravce, Heinze Telschowa, Johanny Střížkové a z rodinného archivu Zdeňka Pince.

Jak vznikl český národ a proč se z toho praotec Čech rozplakal? Může být mixér šťastný s bruskou na plech? Proč stoper Josef Chovanec nevzrušoval dorostenky? Jak vnímají Marťané fotbal a boty na podpadku? Může langoš z matějské zkomplikovat váš vztah s Bohem? Co vám tají o Řípu, pražském metru a spodním prádle? Nechal Leoš Mareš zmlátit baviče Novotného? I na tyto otázky dostanete odpověď ve druhé sbírce humoristických fejetonů Jana Sterna.

Proč je major Zeman méně ideologickým než Chalupáři a Notting Hill? Proč je dobře, že Sigmund Freud nevlastnil digitální fotoaparát? Co mají společného Jana Bobošíková a Julius Fučík? Co dosvědčují fantazie o homosexualitě Václava Klause? Je pivo českým národním totemem? Proč má Avril Lavigne falus a Babička Boženy Němcové ne? I takové otázky si klade esejista Jan Stern, který se freudovským pohledem snaží tentokrát obohatit především sociologii.

Autorovo klíčové filozofické a psychoanalytické dílo, v němž představuje svůj revoluční model člověka opřený především o novou teorii pudu smrti. Definuje základní pojmy (ego, psýcha, gender, schizofrenie, paranoia, autismus, deprese ad.), ale věnuje se též mystickým fantaziím či psychologii orgasmu. V oblasti sociální teorie ustavuje nové pojmy jako "ontologická levice" či "kromaňonský komplex".

Bylo by lépe se vrátit zpátky ke Gottwaldovi? Obstál by Bůh před zrakem recenzenta? Jaké je to s Milošem Zemanem v posteli? Mají ženy sexuální fantazie o jogurtu? I na tyto otázky dostanete odpověď v dosti populárně pojaté učebnici moderní démonologie. Devadesát humoristických fejetonů, které jistě vstoupí do zlatého fondu, za jehož výnosy však nakladatel neručí. Jedná se o fyzické vydání elektronické knihy "Se Zemanem v posteli aneb démonologie všedního dne".

Dalsí soubor provokativních esejů mediálního teoretika ovlivněného především psychoanalýzou. V knize se pokouší rozvíjet to, co sám nazývá psychoanalytická teorie kultury. Analyzuje za tím účelem horor Moucha, pohádku Valibuk od Boženy Němcové, starořecký mýtus o Myrrze, postavu inspektora Clouseau, písen Josefa Laufera Dopis Svobodné Evropě, televizní pořad Vypadáš skvěle!, městskou legendu o muži se zapalovačem, "latentně homosexuální reklamy" na pivo, svůj vlastní sen o procházení zdí či poselství mimozemšťanů ze souhvězdí Plejád. Už názvy některých esejů dávají tušit, že úspěch autorovy prvotiny Média, psychoanalýza a jiné perverze ho neodklonil od ambice pohybovat se na hraně a být kontroverzní: "Incest, klečení po výprasku a Ally McBeal", "Kouzlo třídního násilí a odkouzlení buržoazie", "Masturbující školačky a jiné tajné slasti" či "Zabij Ježíše!"

Co dělá producent? Jak hledat příběh pro film? Jak vybrat režiséra a jak sehnat peníze na svůj projekt? Na základní otázky o producenství odpovídají skripta televizního dramaturga a producenta Jana Šterna. Publikace popisuje náplň profese producenta v hrané tvorbě a představuje všechny oblasti jeho práce od výběru námětu přes natáčení až po shánění finančních prostředků. Skripta jsou plná praktických tipů a zkušeností autora a přináší přehled a možná řešení problémů, na které producent ve své praxi naráží. Publikace je skvělým prvním krokem pro všechny zájemce o producentství ve filmu či televizi.

Kapitalismus, založený na bezohledném zisku, je překonaný, stejně jako vlastnické struktury s ním spojené. Dnešní globální ekonomický systém není primárně poháněn snahou o zisk, ale logikou technovědy, která ovládla tržní systém. V raném kapitalismu byly technické a vědecké inovace prostředky ke zvyšování konkurenceschopnosti a zisku. V posledních dekádách se však tato logika obrátila; technověda se stala podstatou kapitalismu. Formy vlastnictví se také mění. Nadnárodní korporace nemají konkrétní vlastníky, ale jsou vlastněny měnícími se skupinami akcionářů. Manažerské struktury se zaměřují na dlouhodobou stabilitu, nikoli na maximalizaci zisku. To, jak technické inovace a vlastnické struktury ovlivňují ekonomiku, radikálně mění paradigma globální ekonomiky. Osobní vlastnictví se proměňuje v akciové vlastnictví, přičemž řízení a správa podniků se oddělují od vlastnictví. Vzniká technostruktura, která de facto řídí podniky a hraje klíčovou roli v ekonomice. Oddělení vlastnictví od řízení je největší změnou v éře kapitalismu. Ekonomika řízená technostrukturou již není kapitalistickou ekonomikou, ale novou ekonomikou, kterou nazýváme technokratismus.

Průlet lidskými dějinami od druhohor do roku 2060. Jak vznikl bůh a spodní prádlo? Proč nemá Věstonická venuše tvář? Proč zabil kníže Boleslav bratra Václava? Za jaké nitky tahá Vatikán? V čem spočívá bílá nadřazenost? Kdo plivl na Milana Kunderu? Jaká choroba dovedla Michaila Gorbačova k perestrojce a Angelu Merkelovou k symbolu vagíny? Co nás naučil covid? A Vladimir Putin?

Soubor esejů a studií o tajemství reklamy, lidské sexuality, pohádek, výkalů a žen. ''Přiznám se, až donedávna jsem vyloženě nesnášel texty, ve kterých se vyskytovaly na malé ploše a v těsném sousedství slova Červená Karkulka, Mojžíšova přikázání, narcismus reklamy, Josef Švejk, mýtický hrdina, sebeukájení a Rychlé šípy. Považoval jsem je za pohodlnou formu útěku z reality, za projevy postmoderny v tom nejhorším slova smyslu. S překvapením o to větším jsem se začetl do esejů Jana Sterna. Na malé ploše a v sousedství co nejtěsnějším mi všechny tyto (a ještě některé další) motivy ukazují cestu k pochopení světa světa, ve kterém žiju. Pokud je snad i tohle postmoderna, budu se o ní muset napříště vyjadřovat uctivěji.'' -prof. PhDr. Jan Keller, CSc-

Kniha fejetonů na téma dějiny tak trochu jiným pohledem, jak jsme od našeho oblíbeného autora Jana Sterna zvyklí. A co v ní najdete?....Jak se podepsala vilnost kupce Sáma na českém národu? Navazují chuligáni Bohemians na Přemyslovce? Co pošeptal nejtajnější poradce Boleslavu Ukrutnému do ouška? Proč Josef II. prohrál bitvu o vejce? Proč Albert Einstein uprchl z Prahy? Způsobili Češi první světovou válku? Čím se liší Zeman od Masaryka. A jak souvisejí hmyzí larvy se sametovou revolucí? To a mnohé více nevšedně na více než 170 stránkách, s nadhledem a přesto k zamyšlení!

Závažné příspěvky soukromého vědce k humanitním a sociálním vědám. S mimořádnou odbornou erudicí jsou v této knize rozebrány problémy vejce Jaroslava Haška, střední Evropy, prezervativu, imbecility mileniálů, hlístic, tofu, judaismu, podezřelých skvrn na gauči, západní civilizace, antifeminismu Luďka Soboty, sociálních sítí a Ježíše Krista. Kniha končí vědeckým výkladem Starého zákona, jenž je založen na autorově hluboké neznalosti hebrejštiny.

Sbírka veršů vzniklých z různých inspiračních zdrojů osobní i obecné povahy a uzavřených účinně vystupňovanou "Odou na Svobodu".