Erich Neumann Životopis
23. leden 1905 – 5. listopad 1960
Erich Neumann byl vlivný psycholog a spisovatel, který se hluboce zabýval psychologií vědomí, kreativity a vývoje ženství. Jeho práce se vyznačovala teoretickým a filozofickým přístupem k analýze, který se odlišoval od klinických zájmů v jiných zemích. Neumann zkoumal, jak se mýty napříč historií odrážejí ve vývoji vědomí, a to jak na individuální, tak na společenské úrovni. Jeho nejvýznamnější přínos spočívá v zavedení empirického konceptu „centroverze“, syntézy introverze a extroverze.
Erich Neumann (* 23.1.1905 5.11.1960) byl německý psychoanalytik židovského původu, žák Carla Gustava Junga. Narodil se v Berlíně do židovské rodiny, vystudoval psychologii na Univerzitě v Erlangenu a medicínu na Univerzitě v Berlíně. V roce 1934 ho jeho žena Julie, sionistka od teenagerského věku, v obavě s perzekucí židů nacistickou vládou, přiměla k odjezdu do Tel Avivu. Po mnoho let se pravidelně vracel do švýcarského Curychu, aby vyučoval na Institutu C. G. Junga, hojně též vyučoval v Anglii, Francii a Nizozemsku a byl členem Mezinárodní asociace pro analytickou psychologii a presidentem Izraelské Asociace analytických psychologů. Analytickoupsychologii praktikoval v Tel Avivu od roku 1934 až do své smrti na rakovinu ledvin v roce 1960.