Andrew Potter Knihy

O mýtu kontrakultury aneb Proč revolta proti konzumnímu kapitalismu není pro systém hrozbou, ale naopak hnací silou Od šedesátých let dvacátého století se západní společnosti vyznačují revoltou. Ideje a postoje, které se zrodily v druhé polovině minulého století, ztratily část svého radikálního náboje, avšak zůstávají nám blízké a staly se součástí našeho myšlení. Kritika masové společnosti, odpor vůči konformismu, touha po individualismu a autentičnosti, a odmítání materialistické západní civilizace – to vše je součástí „kontrakulturního“ myšlení. Mnozí se cítí jako rebelové, kteří se vymezují proti systému živenému reklamou a masmédii. Kontrakulturní rebelové po generace vytvářeli „podvratnou“ hudbu, umění a literaturu, avšak systém se s nimi vyrovnává lépe, než by se očekávalo. Alternativy, které vznikly, byly kapitalistickým systémem asimilovány a proměněny na mainstream, což paradoxně posiluje samotný systém. Autoři knihy ukazují, že kontrakulturní revolta ve skutečnosti systém neposiluje, ale paradoxně jej posiluje. Desetiletí trvající kontrakulturní revolta nezměnila nic, protože vychází z chybného pojetí společnosti, které slouží jako hnací síla konzumerismu. Kontrakulturní ideje, které inspirovaly revoluční šedesátá léta, neměly nikdy skutečné napětí s ideologickými požadavky kapitalismu. Vliv kontrakulturního vnímání společnosti se promítá do všech aspektů politického a společenského života, a autoři nabízejí možn

The narrative serves as a heartfelt testament to faith and the author's deep connection with God. It reflects on a past conversation with a coworker, Laura, who questioned the existence of God. Through this book, the author aims to provide clarity and assurance of the Lord's presence, emphasizing the transformative power of prayer and the desire to help others. Dedicated to Laura, the work encapsulates the author's journey of faith and the hope that readers, especially Laura, will recognize the divine truth conveyed throughout the pages.

Lehnen Sie die Konsumkultur ab? Den Verpackungskram, den Reklamerummel? Eine Modeindustrie, die Jagd auf Ihre Kinder macht, mit dem Ergebnis, dass außer Klamotten von Replay und Schuhen von Nike nichts mehr in die Tüte kommt? Willkommen im Club. Denn selbst in knappen Zeiten gehört in Deutschland eine konsumkritische Haltung fast schon zum guten Ton. Mit einer paradoxen Konsequenz: Versandhäuser, die sich von der industriellen Massenfertigung abwenden und nur teure Design-Produkte vertreiben – die so genannten „guten Dinge“ – florieren. Filme wie American Beauty oder Fight Club, die sich gegen die Entfremdung des modernen Menschen in der Warenwelt wenden, machen Kasse; und Gesellschafts-Kritiken wie Naomi Kleins No Logo halten sich monatelang in den Bestsellerlisten. Offenbar funktioniert der Kapitalismus bestens und stellt sich auch noch auf die Nachfrage nach konsumkritischen Produkten ein. Aber wie können so viele Menschen das Konsumdenken ablehnen und trotzdem an einer Konsumgesellschaft teilnehmen? Dieser Frage sind die Autoren in ihrem schnellen Buch über Gegenkultur und Scheinrebellion nachgegangen, in dem es genauso um große Autos und schicke Lofts geht wie um Baudrillard und Douglas Adams, Star Trek und Sigmund Freud.